Dosavadní úmrtí na covid v mezinárodním srovnání
Drobný update jednoho modelu & k velmi předběžným hodnocením dosavadního průběhu pandemie
V IHME rekalibrovali jejich epidemické modely podle nadúmrtí, která v mnoha zemích světa zachycují skutečnou velikost pandemie lépe než data o potvrzených úmrtích. Vedlejším výsledkem jsou průběžně aktualizované odhady skutečných celkových počtů úmrtí na covid. Jistě to není úplně dobře, ale tvrdá data o nadúmrtích mají v mnoha zemích zpoždění, takže pro aktuální hrubé srovnání je to celkem užitečný přehled, v mnohém pravdivější než data o potvrzených úmrtí
Výsledkem je mapa
Z odhadů lze učinit řadu předběžných zárěrů - které často odborná veřejnost předpokládá nebo tuší, ale nejsou vždy obecně známé nebo reflektované v médiích.
Na prvním grafu jsou odhadovaná celková úmrtí k 1.5., na druhém faktor poměru mezi potvrzenými úmrtími a odhadem skutečných úmrtí.
1. Česko není "best in covid", ale ani "worst in covid". V součtu za celý dosavadní průběh se Česko zařadilo bezpečně k postkomunistické středo-východní Evropě - podobný celkový výsledek má celá V4, ještě o trochu horší např. Bulharsko.
(Řadu hypotéz které faktory odlišují "východ" od "západu" před časem výborně popsal Daniel Prokop na Novinky.cz. Faktory sahají od různé struktury domácností, přes menší důvěru k institucím, až po menší úctu k hodnotě lidského života.)
2. Vykazováním úmrtí i případů se Česko řadí spíš k západním zemím - rozdíl mezi nadúmrtími a potvrzenými úmrtími existuje, ale není zdaleka tak dramatický jako třeba v Rusku, ale ani tak velký jako v Polsku.
Tabulky kde je Česko světově "worst in covid" vznikají kombinací relativně "východní" úmrtnosti a relativně "západních" dat.
Na tomto místě je myslím fair poděkovat ÚZIS, který i přes různé problémy nás v oblasti sběru a katalogizace dat řadí spíš na západ.
Naopak je potřeba znovu upozornit, že řada zemí na východ od Česka má málo vykázaných úmrtí na covid čistě jen vlivem potvrzování a vykazování. Pokud čtu názory typu jako to třeba Rusko výborně zvládlo s menším počtem úmrtí, jde jen o tento efekt.
3. Příklady ještě postiženějších zemí (ale i více a méně postižených regionů v ČR) naznačují, že potenciál "promořit se" ještě "důkladněji" existoval.
Můj hrubý dojem je, že od dosažení jasného "worst in covid" i v rámci regionu Česku dělilo jenom (ne)zvládnout vlnu B 1.1.7 jako v Polsku a Maďarsku.
Pozor také na nesmyslné post hoc "kauzální" interpretace faktorů vysvětlujících výsledky: pokud například východní Evropu odlišuje nižší důvěra v instituce, nelze z toho vyvodit, že je jedno jak fungovaly české instituce a zda jejich postup důvěru spíš budoval nebo ničil.
Z toho že se Česko nakonec zařadilo vedle Polska a Maďarska a ne třeba vedle Rakouska nijak neplyne, že taková možnost neexistovala předem.
4. Pozorování, že východní Evropa nezvládla covid o něco hůř než covid nezvládla většina západní Evropy, by nemělo zakrýt fakt, že covid jako pandemii jsme nezvládli ani jako Evropa, ani jako EU, a v průměru ani jako "západ".
Zoufale nepřipravené, podinvestované a poddimenzované systémy, které by zvládly podobnou hrozbu nejsou unikátní fenomén Česka.
Podobně příprava Evropy v létě je selháni. Natvrdo řečeno: že většina EU po roce od začátku pandemie nedokázala nic zásadně chytřejšího než v nouzi použít brutálně drahé "plošné nefarmaceutické intervence" není v širším pohledu výhra, ale prohra.
(Což samozřejmě neznamená že by lepší strategií bylo nechat epidemii rozjet ještě více - a pak pod tlakem kolapsu zdravotnictví použít ještě dražší a delší intervence. Podobně při hašení požáru často způsobí víc škod voda, ale není výhodnější alternativou s hašením počkat až je požár mohutnější.)
5. V globálním srovnání přesto nakonec EU nedopadne nejhůř - především proto, že je bohatá, a i když tempo vakcinace se nám zdá pomalé, je výrazně rychlejší, než ve většině světa. A zatímco v EU bude covid alespoň dočasně vyřešen, počet globálních úmrtí dál poroste. Což není dobrá zpráva ani pro nás, protože globáně rozvinutá pandemie ohrožuje i nás - čím víc "výpočetního výkonu" pro únik imunitě virus má, tím častěji nám budou hrozit problematické varianty.
Opět: globální reakce na covid není úspěch. Výčet jen těch největších selhání v reakci na covid nás jako "lidské civilizace" je na dlouhý text.
Dosavadní úmrtí na covid v mezinárodním srovnání
Stránka IHME s mapami se načítá několik minut. Je pravda, že nemám úplně nejvýkonnější počítač, ale podobné stránky s interaktivními mapami (například ourworldindata.org) fungují zpravidla výrazně rychleji. Je to trochu škoda, zazdít zajímavá data zbytečně pomalým kódem.
Když pak kliknu na "Special Analysis", kde je ona druhá mapa, tak v tabulce 1 je Mexiko dvakrát. Jednou na třetím místě s 600 tisíci mrtvými (219 tisíc oficiálně), a podruhé třetí od konce se 102 tisíci (34 tisíc oficiálně). Možná se v tom druhém případě jedná o spolkový stát México, nebo federální distrikt (tj. hlavní město Ciudad de México, což není totéž, co spolkový stát). Lze pochopit, že může být matoucí, když jedno jméno nesou tři různé územní jednotky, ale i tak tahle chyba trochu nahlodává důvěru v to, že si autoři na svém článku dali záležet.
Zajímavé je, že (máme-li jinak věřit zobrazeným poměrům nadúmrtí a oficiálních úmrtí na covid) jsou občas docela značné rozdíly mezi jednotlivými podnárodními jednotkami. Že v USA je statistika v Kentucky výrazně méně spolehlivá než v Massachusetts by se ještě dalo pochopit s použitím předsudků o rednecích, ale zajímalo by mně, co stojí za rozdílem mezi sousedními brazilskými státy Piauí (v pásmu poměru 1-1,25) a Maranhão (4-5 nebo 5-10, podle barvy to moc nepoznám).
Jinak mi nepřijde, že by dělící linie spolehlivosti reportování vedla úplně po ose západ vs. východ, nejhorší poměry má vcelku nesourodá množina ex-SSSR (ale bez Gruzie) + Japonsko + Egypt (a v další řadě Pákistán, Bangladéš, zmíněné Maranhão v Brazílii a Chiapas v Mexiku), naopak dobře je na tom většina obou Amerik, Čína, Thajsko... Ta mapa zase úplně nesouzní s různými geopolitickými a kulturními předsudky.
To Rusko je zajímavé. Všeobecné přesvědčení je, že se ho to moc nedotklo. Jinak by asi bylo fajn vidět rozpad na věkové kategorie. Vzhledem k tomu, jak úmrtnost dramaticky souvisí s věkem, je možné, že západní Evropa je na tom de facto líp, než to vypadá, protože v citlivých věkových kategorií má vyšší procento obyvatelstva. Částečně by to vysvětlovalo relativně dobrou pozici Afriky. Je to také jediný relevantní rozdíl, který mě napadá, mezi Tureckem a Východní Evropou. Škoda jen, že jsme se na kritérium úmrtnosti, nebo jeho prediktivního předchůdce hospitalizace, neupnuli ve fázi rozvolňování. Vede to k neodpovědnému zacházení s vakcínami, které plošně snižují incidenci, naprosto selektivně ale snižují riziko. To, že s nimi plýtváme na již imunizované je už jen další snaha dohnat naší pozici v best in COVID.