Stránka IHME s mapami se načítá několik minut. Je pravda, že nemám úplně nejvýkonnější počítač, ale podobné stránky s interaktivními mapami (například ourworldindata.org) fungují zpravidla výrazně rychleji. Je to trochu škoda, zazdít zajímavá data zbytečně pomalým kódem.
Když pak kliknu na "Special Analysis", kde je ona druhá mapa, tak v tabulce 1 je Mexiko dvakrát. Jednou na třetím místě s 600 tisíci mrtvými (219 tisíc oficiálně), a podruhé třetí od konce se 102 tisíci (34 tisíc oficiálně). Možná se v tom druhém případě jedná o spolkový stát México, nebo federální distrikt (tj. hlavní město Ciudad de México, což není totéž, co spolkový stát). Lze pochopit, že může být matoucí, když jedno jméno nesou tři různé územní jednotky, ale i tak tahle chyba trochu nahlodává důvěru v to, že si autoři na svém článku dali záležet.
Zajímavé je, že (máme-li jinak věřit zobrazeným poměrům nadúmrtí a oficiálních úmrtí na covid) jsou občas docela značné rozdíly mezi jednotlivými podnárodními jednotkami. Že v USA je statistika v Kentucky výrazně méně spolehlivá než v Massachusetts by se ještě dalo pochopit s použitím předsudků o rednecích, ale zajímalo by mně, co stojí za rozdílem mezi sousedními brazilskými státy Piauí (v pásmu poměru 1-1,25) a Maranhão (4-5 nebo 5-10, podle barvy to moc nepoznám).
Jinak mi nepřijde, že by dělící linie spolehlivosti reportování vedla úplně po ose západ vs. východ, nejhorší poměry má vcelku nesourodá množina ex-SSSR (ale bez Gruzie) + Japonsko + Egypt (a v další řadě Pákistán, Bangladéš, zmíněné Maranhão v Brazílii a Chiapas v Mexiku), naopak dobře je na tom většina obou Amerik, Čína, Thajsko... Ta mapa zase úplně nesouzní s různými geopolitickými a kulturními předsudky.
To Rusko je zajímavé. Všeobecné přesvědčení je, že se ho to moc nedotklo. Jinak by asi bylo fajn vidět rozpad na věkové kategorie. Vzhledem k tomu, jak úmrtnost dramaticky souvisí s věkem, je možné, že západní Evropa je na tom de facto líp, než to vypadá, protože v citlivých věkových kategorií má vyšší procento obyvatelstva. Částečně by to vysvětlovalo relativně dobrou pozici Afriky. Je to také jediný relevantní rozdíl, který mě napadá, mezi Tureckem a Východní Evropou. Škoda jen, že jsme se na kritérium úmrtnosti, nebo jeho prediktivního předchůdce hospitalizace, neupnuli ve fázi rozvolňování. Vede to k neodpovědnému zacházení s vakcínami, které plošně snižují incidenci, naprosto selektivně ale snižují riziko. To, že s nimi plýtváme na již imunizované je už jen další snaha dohnat naší pozici v best in COVID.
Stránka IHME s mapami se načítá několik minut. Je pravda, že nemám úplně nejvýkonnější počítač, ale podobné stránky s interaktivními mapami (například ourworldindata.org) fungují zpravidla výrazně rychleji. Je to trochu škoda, zazdít zajímavá data zbytečně pomalým kódem.
Když pak kliknu na "Special Analysis", kde je ona druhá mapa, tak v tabulce 1 je Mexiko dvakrát. Jednou na třetím místě s 600 tisíci mrtvými (219 tisíc oficiálně), a podruhé třetí od konce se 102 tisíci (34 tisíc oficiálně). Možná se v tom druhém případě jedná o spolkový stát México, nebo federální distrikt (tj. hlavní město Ciudad de México, což není totéž, co spolkový stát). Lze pochopit, že může být matoucí, když jedno jméno nesou tři různé územní jednotky, ale i tak tahle chyba trochu nahlodává důvěru v to, že si autoři na svém článku dali záležet.
Zajímavé je, že (máme-li jinak věřit zobrazeným poměrům nadúmrtí a oficiálních úmrtí na covid) jsou občas docela značné rozdíly mezi jednotlivými podnárodními jednotkami. Že v USA je statistika v Kentucky výrazně méně spolehlivá než v Massachusetts by se ještě dalo pochopit s použitím předsudků o rednecích, ale zajímalo by mně, co stojí za rozdílem mezi sousedními brazilskými státy Piauí (v pásmu poměru 1-1,25) a Maranhão (4-5 nebo 5-10, podle barvy to moc nepoznám).
Jinak mi nepřijde, že by dělící linie spolehlivosti reportování vedla úplně po ose západ vs. východ, nejhorší poměry má vcelku nesourodá množina ex-SSSR (ale bez Gruzie) + Japonsko + Egypt (a v další řadě Pákistán, Bangladéš, zmíněné Maranhão v Brazílii a Chiapas v Mexiku), naopak dobře je na tom většina obou Amerik, Čína, Thajsko... Ta mapa zase úplně nesouzní s různými geopolitickými a kulturními předsudky.
To Rusko je zajímavé. Všeobecné přesvědčení je, že se ho to moc nedotklo. Jinak by asi bylo fajn vidět rozpad na věkové kategorie. Vzhledem k tomu, jak úmrtnost dramaticky souvisí s věkem, je možné, že západní Evropa je na tom de facto líp, než to vypadá, protože v citlivých věkových kategorií má vyšší procento obyvatelstva. Částečně by to vysvětlovalo relativně dobrou pozici Afriky. Je to také jediný relevantní rozdíl, který mě napadá, mezi Tureckem a Východní Evropou. Škoda jen, že jsme se na kritérium úmrtnosti, nebo jeho prediktivního předchůdce hospitalizace, neupnuli ve fázi rozvolňování. Vede to k neodpovědnému zacházení s vakcínami, které plošně snižují incidenci, naprosto selektivně ale snižují riziko. To, že s nimi plýtváme na již imunizované je už jen další snaha dohnat naší pozici v best in COVID.