Co je teď potřeba dělat: část 3. Opravy a dodělávky
Nejde v základních rysech o nic nového, v nějaké formě jde o věci potřebné už od jara. Druhá vlna by snad mohla trochu zvýšit motivaci ke změnám, ale kdo ví.
Plošná opatření nám poskytují čas. Pokud se naléhavost krize nevyužije k systémovým změnám, bude další kontrola epidemie velmi drahá a pomalá.
Co je podle mě třeba
Centralizace systému hygienických stanic
Je známo že systém KHS byl dlouhodobě podfinancovaný, personálně slábnoucí a opomíjený. Zásadním systémovým problémem zvládání pandemie v Česku je ale to že současný systém je de facto neřiditelný.
Jednotlivé KHS nejsou řízené ani Ministerstvem zdravotnictví, ani hlavní hygieničkou. Naopak se řada hygien dlouhodobě chová jako jakési suverénní útvary s velkopány místní hygieny, kteří vůči centrální strategii provozují více či méně otevřený odboj.
Pár střípků o jak šílenou situaci jde: Bývalý ministr Vojtěch dokonce do médií popsal, že některé hygieniky nezbývalo než “řídit” hrozbou kárných řízení. Centrální systém trasování několik KHS ignorovalo až do září. Řada centrálně vyhlášených opatření byla i v září následně “přerozhodnutá“ na místní úrovni.
Trasování
Aby nedošlo k mýlce: na trasování odvádí spoustu lidí úžasnou práci. Přesto ale není ve stavu, který potřebujeme.
Především, všechno základní trasovací telefonování, včetně tzv. “prvních hovorů”, je potřeba přehodit na externí profesionální callcentra. Zlepší se tak škálovatelnost i a v soušasnoti i kvalita trasování. Hygienici by se měli věnovat činnostem kde jsou skutečně odborně nepostradatelní - řešení ohnisek v nejkritičtějších místech jako LDNky, vyhodocování situace, a řešení nestandardních hovorů.
Současná kvalita trasování je v průměru špatná, zejména u těch zmíněných “prvních hovorů“. Jasným důkazem je počet vytrasovaných kontaktů, kterých je v současnosti méně než tři. (Reálně dosud lidé mají v průměru významných kontaktů spíš kolem deseti, a před platností současných opatření měli 15-20).
Důvodem je podle mě hlavně vyčerpání lidí - hygieny od března pracují v intenzitě kterou nikdy nezažily. Chápu že řada lidí už toho má dost. Částečně jde i o problém incentiv
stranu “trasovaných“ kteří nehlásí kontakty jsem už rozebíral
problém s incentivami je ale i na straně hygien; víc napsaných kontaktů slibuje více práce, nutnost více dalších hovorů, a jedním z parameterů který se v chytré karanténě sleduje je počet nevyřízených hovorů - pokud se kontakty do systému nezadají, tento parametr se zlepší. (uvedené nejsou spekulace, mám anekdotické příklady hovorů kde hygienik raději ani víc významných kontaktů slyšet nechtěl)
Možná nejabsurdnějším selháním vlády je, že od dubna nedokázala najít vůli a ochotu investovat řádově nízké stovky milionů a nakontraktovat profesionální callcentra. Že se teď při druhé vlně kapacita druhých hovorů hodně navýšila díky pomoci např. týmů z bank a pojišťoven je na jednu stranu milé a pomáhá to. Na druhou stranu že po půl roce premiér žádal firmy které umí telefonovat o pomoc v televizním projevu je úplně absurdní.
Testování
V oblasti testování je potřeba rozjet masivní použití antigen testů. Zmiňoval jsem tu stanovisko WHO, osobně si myslím, že by se mělo rozjet testování
Ve všech domovech pro seniory, léčebnách. Testovat nejdříve personál, pak i všechny klienty. Cílem by bylo pravidělně testovat všechny cca jednou za týden
Na všech vstupech do zdravotnictví - u praktických lékařů, nemocnic,… Taktéž u zdravotnického personálu, opět s frekvencí týdně.
Ve školách. Navázat otevření škol na systémy testování.
Ve firmách.
Na reprezentativním vzorku populace, pro sledování trendů
“Síť“ kterou tvoří antigen testy samozřejmě má větší oka než PCR testy, proto je vhodné vytvořit hierarchii testů, kde se v některých případech antigen testy potvrzují PCR (jindy to ale vůbec potřeba není).
Pokud uspěje plošné testování na Slovensku, je potřeba provést totéž i v Česku. Zatím to vypadá že se ekonomicky vyplatí přinejmenším v postižených regionech, specificita testů je vysoká, senzitivita dostačující na to, aby se to vyplatilo. Projektově by dávalo smysl na přípravě pracovat už teď - pokud se na Slovensku dostaví nějaký zásadní problém, tak to kdyžtak stopnout, namísto postupu kdy počekáme jak to dopadne, a pak teprve se začne něco chystat.
eRouška
eRouška je potenciálně skvělý nástroj pro situaci s menším tokem nákaz.
V současnosti je to tak, že kdokoli stráví několik hodin v MHD, zaměstání a nákupem, někoho nakaženého nejspíš potkal - kdyby tedy měla eRouška stoprocentní pokrytí, notifkace by dostávaly miliony lidí. Pokud eRoušku máte a notifikace vám chodí i opakovaně, není to špatnou aplikací, ale tím, že těch nakažených prostě tolik je.
V budoucnu, až počet nakažených klesne, informační hodnota upozornění zase vzroste.
Co eRoušku omezuje v užitečnosti je zapojení do dalších procesů.
Základem je, že kdokoli má notifikaci o kontaktu, měl by mít nárok na testování zdarma. To pokud vím tým eRoušky navrhoval, v létě to ale na ministerstvu zdravotnictví nepošlo. (Předpokládám že z důvodu podobného myšlenkového nastavení jako proč se obecně neprosadilo dostatek preventivního testování - není to klinická nutnost a ušetříme sto milionů. Bude nás to sice nakonec stát nějaké to procento HDP, ale to už není problém zdravotnictví.)
Jiná drobnost je, že by eRouška třeba mohla zobrazovat aktuální, v místě platnou sadu opatření. Vzhledem k tomu že Ministerstvo zdravotnictví nezvládlo dosud podobný výstup vytvořit ani na webu ani za půl roku, a místo zdravotnictví to snad vytvoří Dominik Feri s NAKITem.
a další a další…
Tohle bohužel zdaleka není vyčerpávající seznam, pokusil jsem se sepsat jen některé hlavní problémy.