Jak fungují vládní intervence?
Na to se snaží odpovědět naše studii, která byla právě publikována v časopise Science.
Jak fungují vládní intervence proti COVIDu? Na to se snaží odpovědět naše studii, která byla právě publikována v časopise Science.
1. Přesněji řečeno, ptáme se: Co fungovalo v první vlně? Zkoumáme to na datech ze 41 zemí z první vlny.
2. Základní model je velmi jednoduchý:
Představte si, že byste měli jen jednu zemi, perfektní údaje o všech infekcích a jen jednu intervenci. Pokud byste vykreslili růst pandemie v logaritmickém měřítku, vypadalo by to na začátku jako přímka ohýbající se v den, kde k intervenci došlo. Efekt by šlo změřit pomocí pravítka.
3. Realita je samozřejmě mnohem složitější. Různé země použily různé intervence, kromě vládních intervencí ovlivňuje pandemii i mnoho dalších věcí, vidíme jen potvrzené případy, mezi nákazou a potvrzením případů jsou růlzné prodlevy, atd. K odhadu účinků intervenci je zapotřebí poněkud složitější statistické metody, v našem případě Bayeasovského modelu.`
4. Možná pro Evropu naneštěstí, ale naštěstí pro naši schopnost odhadovat efekt intervencí, různé země v Evropě na jaře podnikly jakýsi přirozený experiment, a zkusily různá opatření, použitá v různém pořadí, různých časech. Pokud by se všude dělalo totéž, nešlo by podobný výzkum provést. S tím kolik dat máme je možné odhadnout účinky širokých balíčků intervencí, typu "uzavření všech rizikových podniků“ (což ve všech případech zahrnuje hospody, bary, tělocvičny atd.). Výsledkem stále nejsou přesná čísla, ale odhady se značnou nejistotou.
5. Hlavní výsledky jsou v grafu: nejsilnějšími zásahy bylo uzavření škol a univerzit a omezení shromáždění na méně než deset lidí (nebo ještě přísněji). O něco slabší zavření všech obchodů a služeb, s výjimkou nezbytných (projed potravin, paliv, a pod). Zákazy vycházení mají navíc nějaký další účinek, ale možná menší, než si řada lidí myslí předpokládá. (Protiepidemický účinek intervencí nemusí nutně souviset s tím, jak jsou „spektakulární“ nebo jak obtěžující.)
6. Silnou stránkou tohoto přístupu je, že pokud máte nějaký nápad jak data vysvětlit jinak nebo máte pochybnosti o použitých epidemiologických parametrech, je obvykle možné převést takovou otázku na analýzu citlivosti. Původně jsme jich udělali asi 15, v reakcích na recenze jich nakonec bylo přidaných mnohem více. Na konci v podstatě není jeden model, ale 206 různých modelů s různými předpoklady. Úplnou diskusi najdete v článku.
7. Samozřejmě i tato studie má řadu omezení. Vzorek zemí je většinou z Evropy. Některé silné intervence nebyly zahrnuty kvůli nedostatku údajů (všimněte si, že to není zásadní problém přístupu - odhadované efekty společně vysvětlují jen část poklesu na jaře a část zůstává nevysvětlitelná). Pokud nějaký sektor přes léto zavedl velmi silná opatření pro potlačení šíření, účinek jejich uzavření na podzim by byl slabší. Víc v článku.
8. Politické a expertní rozhodování by nemělo vycházet z jediné studie. Jinak ale zhruba řešeni se naše výsledky většinou shodují se současnou literaturou. Dokonce i to, co bylo při v preprintu poněkud kontroverzní, je teď docela mainstream: školy bez velmi ostražitého přístupu k zastavení šíření, rozestupů, roušek, a četného testování a karantény jsou zdrojem přenosu (i když by si většina lidí přála, aby to bylo jinak)
Moc díky Jan Brauner, Sören Mindermann, Mrinank Sharma, David Johnston, John Salvatier, Tomáš Gavenčiak, Anna B. Stephenson, Gavin Leech, George Altman, Vladimir Mikulik, Alexander John Norman, Joshua Teperowski Monrad, Tamay Besiroglu, Hong Ge, Meghan A. Hartwick, Yee Whye Teh, Leonid Chindelevitch a Yarin Gal za spolupráci.
Velké poděkování patří také mnoha dobrovolníkům z českého Spolku pro Efektivní altruismus, kteří pomohli tento výzkum nastaertovat sběrem údajů o intervencích v březnu a též všem členům projektu EpidemicFporecasting za organizační podporu.
Vážený pane kolego,
musím uznat, že jde o velmi rozsáhlou studii a děkuji za její uveřejnění. Velmi pěkně jste sepsal její výsledky, ale ruku na srdce - přináší něco skutečně nového?
To, že se jakýkoliv virus šíří lépe v místech, kde probíhají nějaké masové akce, je přirozené, a ať chcete nebo ne, školní výuka je prostě masovou akcí, a tedy její vliv na šíření viru je a vždy bude obrovský. Důkazem toho budiž pouhé uvedení žáků prvních a druhých tříd do škol: již po cca deseti dnech bylo zřejmé, že se reprodukční číslo zvýšilo z 0.6 na cca 0.9. Zrovna v tomto případě to i šlo velmi dobře odseparovat od ostatních vlivů, protože k žádnému jinému rozvolnění v té době nedošlo, naopak se utužovalo (15 m2 na zákazníka, pamatujete?). Přesto (!) naše vláda vpustila do škol další žáky.
Nyní již sklízíme sémě, které bylo tehdy zaseto. Když jsem v diskusi s několika známými nadhodil, že do konce týdne máme 8500 nakažených denně, nevěřili mi. Příští týden lze očekávat hodnoty kolem 11 000 a mezi svátky bych za ideálních podmínek testování očekával kolem 15 000 nakažených denně, možná více. Ty ale papírově nebudou, protože se bude méně testovat a tím pádem nám čísla budou více lhát.
Ve svém důsledku pak právě školní docházka a její kontext (přechod stovek tisíc lidí z OČR zpět do zaměstnání) odpálily třetí vlnu, která bude ještě horší, nežli ta druhá. Pěkné Vánoce nám naše vláda zařídila. Tatáž vláda, která apelovala na naši osobní zodpovědnost a její vlastní zůstala na bodu absolutní nuly, což dokazuje i neustálým odkládáním různých rozhodnutí a nedodržováním systému PES.
Ryba prostě vždy smrdí od hlavy a tenhle vánoční kapr, to už je pěkný hákarl.
Jeden obrovský výsledek ale tato studie má - je to hmatatelný a oponovaný materiál, na základě kterého lze relevantním způsobem přepracovat PES tak, aby reguloval ještě lépe, nežli v současné době (pasivitu přístupu vlády nyní ponechme stranou). Pokud bychom Vámi publikovanou tabulku rozdělili na čtyři pásma, pak získáváme úrovně 1 - 4, které můžeme doplnit úrovní 0 (bez omezení) a úrovní 5 (zákaz vycházení) na základě jasných čísel a bez politického podtextu. PES by tak mohl být platný trvale, i kdyby zde žádná pandemie nebyla.
S pozdravem a přáním pevného zdraví,
Karel Hruška