Je fascinující sledovat jak pár schopných lobbistů dokáže ovlivnit veřejnou diskusi o protiepidemických opatřeních.
Jedna z hlavních vln nesouhlasu se tak zvedla proti omezení počtu zákazníků na plochu obchodu.
Pár poměrně zjevných věcí
1. Víceméně žádné prokázané případy šíření COVIDu v obchodech mezi zákazníky nejsou a nebudou, protože se v českých podmínkách nedá takový přenos dotrasovat. Neexistence důkazů z trasování v takovém případě nic nedokazuje.
2. O tom, jak se COVID šíří, se už ví poměrně dost, hlavní cesta ve vnitřních prostorech typu obchod jsou aerosoly. V zásadě riziko je dané tím kolik COVIDu lidé vydýchají a vyprskají a nadýchají a jak často se v místnosti vymění vzduch.
V současnosti nejlepší jednoduchý odhad rizika nějaké obecné situace je podívat se na nějaký jednoduchý model šíření aerosolů.
Z takových modelů je celkem jasné, že větší hustota lidí uvnitř prostě vede k většímu riziku.
3. Pokud chcete nějaký úplně jiný důkaz šíření v obchodech, tak např. z našeho výzkumu plyne, že opatření zavření všech obchodů a služeb má efekt na redukci R. (To může mít i jiné složky než přenos ze zákazníků nebo na zákazníky, např. že zaměstnanci obchodů nepřijdou do práce)
4. Obchody s přiměřeně malou hustotou lidí a rouškami jsou relativně bezpečné prostředí, výrazně bezpečnější než třeba restaurace.
5. Obchod se shlukem lidí postávajícím se u pokladen čtvrt hodiny bezpečný není.
6. 2m rozestup nejsou nějaká magická hranice, za kterou by se COVID nešířil. Je to asi podobné jako s cigaretovým kouřem - víc kouře se nadýcháte na 0.5 metru než na 2m, ale méně na 3m než na 2m.
Ze souhrnu předchozího plyne, že dává smysl se snažit, aby lidí v obchodě nebylo příliš najednou. To se dá dosáhnout tím, že lidé chodí do obchodů méně často, vyhnou se špičkám, a nakupují spíš než aby bloudili obchodem.
Stejná fronta před obchodem je pak výrazně bezpečnější než u pokladen.
To vše je celkem přesně proti standardním motivacím v retailu, který běžně naopak optimalizuje na to, aby lidé v obchodě strávili hodně času, chodili často, a spíš se procházeli, přičemž nakoupí i pro co nepřišli. Nelze čekat, že by část obchodníků v konkurenčním prostředí řekla "k nám choďte míň a netravte tu tolik času".
Celkem jasné řešení je proto omezit počet lidí na plochu uvnitř. Dělají to např. všechny s Českem sousedních země.
V Česku navíc může bezpečnost obchodů snížit kombinace faktorů "odložená poptávka, teď se zase může otevřít" plus "Vánoce" plus "dojem, že se snížilo riziko" plus vysoká motivace obchodníků dohnat tržby a lidi do obchodů dostat ve velkém. Plus nižší úroveň respektování zákonů a regulací než např. v Německu.
Takže omezení lidí na plochu relativně dobře odpovídá riziku, je kontrolovatelné, pro většinu velkých obchodů snadno zajistitelné, běžně používané v zahraničí, dokonce s podobnými nebo stejnými parametry.
Na úrovni PES 5 se nesmí potkat uvnitř víc než 2 lidé, na úrovni 4 6 lidí. Že se i s omezením na plochu mohou v obchodech potkat relativně blízko lidí desítky už zohledňuje relativně menší riziko v obchodech.
Jak proti něčemu takovému vyvolat nebo alespoň podpořit hystericky odmítavou reakci mi přijde zajímavé.
Jinak většina argumentů proti zní taknějak jako mírně manipulativní PR obchodníků.
Apokalyptické fronty, několik hodin čekání ve frontě na mrazu? Možná jedno odpoledne, ale kdo by to dělal opakovaně?Je zjevné, že většina lidí by místo hodiny čekání ve špičce šla nakoupit raději jindy, nebo jinam. Praxe v zahraničí ukazuje, že žádná frontová apokalypsa se nekoná.
Že rozhodování není založené na datech? Samozřejmě rozhodování nemůže být založené na datech která nejsou, typu data o trasování kontaktl v obchodech. Musí se vycházet z toho, co alespoň zhruba známé je, což jsou třeba fyzikální fakta o ředění aerosolů, nebo odhady celkového efektu balíku intervencí.
Že se má rozvolňovat, kdežto tohle je nové omezení? Tak asi zjevně ta úroveň pohotovosti 5 by neměla být dohromady nějak mírnější než dříve platná omezení, pokud se o něco zvyšuje R otevřením prvních ročníků, někde jinde by se mělo riziko snižovat.
Vážený kolego,
odkaz na tento Váš zápisek jsem dostal pod svým vlastním, ve kterém - pravda, velmi zjednodušeně - ukazují, že plocha 15 m2 na zákazníka je přemrštěná. Osobně jsem nebyl odpůrcem vládních opatření, spíše naopak. Již začátkem září jsem veřejně prohlašoval, že některá z nich přišla pozdě (zda to byla "pouze" chyba či účelová záležitost ponechme nyní stranou). Poslední kombinace rozvoňo-přitvrzení mne ale velmi rozlítila, zejména pak to, o kterém se zde rozepisujete. Ve zkratce k jednotlivým bodům:
ad 1. Tento bod nelze považovat za argument. Jde o presumpci viny, podle stejné logiky by bylo možné omezit naprosto libovolnou aktivitu zahrnující více lidí v nějak omezeném prostoru.
ad 2. Samozřejmě, ale totéž přeci funguje ve školách, MHD a podobně. Proč tedy právě obchody?
ad 3. Mohu poprosit o referenci na konkrétní výzkum (DOI apod.)?
ad 4. Ano, v porovnání s restauracemi samozřejmě (například i díky manipulacím s rouškou v restauraci). V porovnání se školami ale rozhodně ne.
ad 5. Není, a proto by bylo dobré tyto lidi rozptýlit do pokud možno co největšího časoprostoru - tzn. jednak navýšit množství provozoven a jednak prodloužit otevírací doby. Tzn. otevřít specializované obchody, aby nebylo nutné vše nakupovat v supermarketech, kde ani často není zboží odpovídající kvality a opět povolit nedělní prodej (u ten nám zředí množství zákazníků o jednu sedminu).
ad 6. Samozřejmě, magická hranice neexistuje a vždy existuje pravděpodobnost, že se s minimálním množstvím částic viru potkáte. A to i když jste sám v lese. Tato pravděpodobnost se sice limitně blíží nule, ale stále existuje.
V souhrnu tedy ve Vašem textu nevidím jediný opravdový argument pro to, proč právě 15 m2 a proč jsou zákazníci stále směřováni pouze do obchodních řetězců a to i kvůli triviálním několikasekundovým nákupům, které by bylo možné vyřešit efektivněji a ve vyšší kvalitě jinde.
V závěru pak píšete o jakési kompenzaci rizika otevření prvních ročníků právě výše zmíněným opatřením. Z pohledu matematika je toto nevykompenzovatelné. Zatímco v obchodě budu s nakaženou osobou v kontaktu v řádech sekund či minut, žáci ve školách spolu tráví celé hodiny, což dává viru řádově delší časový rámec na přenos. Výše zmíněná opatření tak sice v prostoru obchodu o něco málo pravděpodobnost přenosu sníží, mimo prostor obchodu jde ale v důsledku současných opatření košík doslova z ruky do ruky a to nám tuto pravděpodobnost opět zvyšuje.
Závěrem tedy je, že toto opatření není při současných parametrech obhájitelné a ještě hůře se obhajuje samotné zavedení takovéhoto opatření ve světle otevření škol a souběžnosti opatření, která naopak vedou ke kumulaci obyvatelstva do nákupních center (zavřené specializované obchody; v souvislosti s návratem dětí do škol například papírnictví). Nyní se nelze podivovat nad obecnou frustrací obyvatelstva a nelze tedy odpor proti těmto opatření připisovat nějaké lobby (té by naopak bylo možné připsat Váš příspěvek).
S pozdravem,
Karel Hruška
Kdy bude to samé platit pro hromadnou dopravu, školní výuku, pracoviště ve firmách? Znamená to, že uzavřením obchodů, obchodu v neděli a zkrácení nákupní doby dojde ke zmenšení počtu nakupujících/m2?