K psovi a indexu rizika
Poznámky k “psovi”
Naším příspěvkem na tom je hlavně “index rizika”. Trochu hlubší vysvětlení proč takhle je v příloze. Neformálně řečeno index “odhaduje” riziko situace na základě snadno ověřitelných parametrů, a zhruba odpovídá logaritmu budoucí epidemie v horizontu několika týdnů. Výhodou tohoto indikátoru je, že se dívá do budoucna víc než třeba hospitalizace nebo počet případů sám o sobě. Naopak oproti třeba samotnému R zohledňuje velikost epidemie.
Není to dokonalý indikátor, ale je to mnohem lepší než rozhodnutí podle jednoho indikátoru typu “až klesne R pod 0.8, tak něco rozvolníme” nebo “nemocnice jsou prázdné, není co řešit, teď jsem si s nimi volal”.
Druhou částí je tabulka opatření, a nějaká pravidla jak je zavádět nebo vypínat. I pokud vám přijde úplně blbá, můžete se na to dívat jako na Pareto-vylepšení současného stavu. V současnosti s každou změnou epidemické situace začala běžet složitá jednání vlády, různých zájmových skupin, někdy i odborníků, různých lidí s telefonem,... na konci tohoto procesu vyvažování zájmů pak rozhodovala vláda, a občas byla rozhodnutí s odloženým účinkem. Tento proces vede k nějakým výsledkům (daným politikou), ale bohužel s významným zpožděním. Při výrazném růstu epidemie je to zpoždění dost smrtící.
Důležitá věc která k “psu” nezazněla: ten systém se snaží udržet nějakou úroveň opatření, ale je dosti indiferentní k tomu, jakou. O tom jaká úroveň opatření je udržitelná ve skutečnosti nerozhoduje PES, ale kvalita trasování, kvalita dodržování opatření, dobrovolné omezení rizika, a nově i masivní testování. A samozřejmě i sezónní vlivy a různé další neznámé. Tedy: s kvalitním trasováním a vysokou compliance nebo s dostatečně masivním testováním se může udržet úroveň 2 a nebo i 1. Nicméně pokud se trasování nedaří a compliance je mizerná, stejně dává smysl snažit se bránit výbuchu zářijo-říjnového typu, a plošná opatření je při zhoršení potřeba zapínat rychle.