K současné situaci

4. vlna a spekulace o vlivu mutací

1. Zajímavý průzkum zadaný WHO ukazuje šířku neshody na realitě panující v Česku. Úplně mě to nepřekvapilo, ale trochu negativně ano. Kdybych měl odhadnout podíl lidí, kteří “považují epidemii koronaviru jen za mediální humbuk a ovlivňují ji tajné organizace”, tipoval bych 30 procent, kdežto v průzkumu vyšlo 45. (V srpnu to bylo 57 procent, tipoval bych 45, takže zřejmě pořád ještě systematicky přeceňuji příčetnost společnosti).

Data nepotvrzují, že by společnost byla většinově šíleně vystrašená, jak říká jedno klišé. Naopak, zdá se, že část společnosti je uklidněná popřením reality. Příběhy z nemocnic přitom naznačují, že nezanedbatelný počet Čechů je už prakticky neovlivnitelný zprostředkovanými informacemi, a bublina jejich alterativní reality, ve které je COVID mediální humbuk a moc se na něj neumírá, praská takříkajíc až v okamžiku intubace.

Průšvih samozřejmě je jaké to má implikace - s příznaky covidu zůstává doma podle průzkumu jen 46 procent lidí.

Hloubka a šířka “epistemické krize” je tak asi jedním z rozdílů mezi Českem a řadou jiných zemí. Působí to přitom všestraně, i prostřednictvím politiky.

2. Přiložený graf je taková spekulace v číslech o vlivu nové mutace nebo mutací na reprodukční číslo. Modrá čára je zjednodušený odhad R použitý v Indexu rizika, červená čára je časově posunutý odhar R z EpidemicForecasting.org a žlutá čára je super zjedodušená predikce R založená na zvyšování podílu B.1.1.7, rozdílu reprodukčních čísel mezi mutacemi (stará 0.8, nová 1.35) a odhadu podílu B.1.1.7 ve vzorcích otestovaných zpracovaných 7.2. na úrovni 45%.

Upozorňuju, že toto není serózní model, protože data o výskytu B.1.1.7 jsou spíše anekdotická - na “proxy” na vzorcích z několika laboratoří. Sekvenuje se málo, proxy měření se neprovádí na náhodných vzorcích. O tom do jaké míry to může odpovídat celé populaci těžko říci něco určitého - nevíme, a budou v tom regionální rozdíly. V principu je ale nějaký takový vývoj dost pravděpodobný, jen není jasné kdy a s jakými parametry. Tento model ukazuje, že v princupu je možné že i pokud by se dodržování opatření v lednu výrazně neměnilo, vývoj epidemie by byl převážně vysvětlitelný rostoucím podílem B.1.1.7.

Takže: jsme ve stavu nejen akcelerující epidemie, ale epidemie, kde roste rychlost této akcelerace.

3. Do růstové fáze pravděpodobné čtvrté vlny země vstupuje s výrazně vyšším počtem nakažených za den než do třetí, s přeplněnýma nemocnicema s vyčerpaným personálem. Byť náměstek ministra profesor Černý uvádí do médií ledacos, co není pravda, více lékařů skutečně z první linie potvrzuje, že v přetížených nemocnicích v postižených okresech se samozřejmě třídí. To se nijak nevylučuje s tím, že v jiných nemocnicích místo je.

Pozor také na statistiku hospitalizací s COVIDem: jak už se snad dostalo i do veřejného povědomí, když přestane být infekční, je pacient z této kategorie vyřazen, i když dál leží v nemocnici např. s covidovým zápalem plic. Nejde o nějakou manipulaci, ale o způsob vykazování. Důležité je proto i číslo o celkové kapacitě nemocnic.

Jinak bych se zde zastal ÚZIS: predikce čtvrté vlny mají, a komunikují s politiky.

4. Politickou rovinu nekomentuji, ale pokud Česko v pondělí uvolní opatření, myslím, že se “český experiment” stane předmětem výzkumu a možná vstoupí do učebnic. Na všem špatném může být něco dobrého - životy mnoha Čechů možná zachrání životy lidí jinde, protože pokud se rozvolní dost výrazně a zdravotnictví vyčerpá kapacity dost rychle, Česko možná poslouží jako odstrašující příklad.