Mutace, antigeny

a další neuspořádané komentáře

Několik komentářů

I. Mutace šířící se v UK má podle dosavadních zpráv R vyšší alespoň o desítky procent. Pokud to tak je, je to problém, protože to znamená, že na stejné “brzdění” je potřeba větších omezení. Rychlost vakcinace je tím ještě mnohem důležitější.

Škoda, že se ve více zemích neprovádí podobně systematické sekvenování viru jako v UK. V Česku se tak děje v malém. (Pozn. - české laboratoře to samozřejmě umí, ale nejsou na to peníze.)

II. Antigenní testování pro kohokoli zdarma je v principu super. Jediná věc - těch testů je potřeba provádět v ČR zhruba 500 tisíc za den.

Opakované antigenní testy a izolace nakažených dokáží zásadně redukovat nákazu v dané populaci. Vhodná doba je jednou za 5 dnů, ale řekněme, že i frekvence 1x za týden je ok. S kapacitou 500 tisíc za den by to stačilo k dobré ochraně řekněme 3.5 milionu lidí, což už by mělo značný efekt i na 10 milionovou populaci a umožnilo se zbavit jiných, mnohem dražších omezení.

Současná kapacita antigen testování pro veřejnost je pokud vím kolem 20 tisíc odběrů za den, což je méně než kapacita PCR(!). Tedy na to, co vidíme dnes, antigeny vlastně vůbec nebyly nutné, stačilo administrativně rozhodnout a otevřít 20 tisíc PCR za den pro kohokoli. Současná kapacita antigenů tedy dává smysl nejvíc asi jako pilotní projekt, ze kterého se poučit, a poučení je jasné: cokoli kolem COVID závisí na Ministerstvu zdravotnictví ČR je problém, úplné katastrofě pak zabrání Armáda ČR, NAKIT a dobrovolníci.

Pro potřebnou kapacitu ve stovkách tisíc za den je antigen testy třeba nasadit distribuovaně, komunitně, a blízko lidem, což v Česku umí soukromá sféra, samospráva a jednotliví lékaři, nikoli síť obřích nemocnic.

Mimochodem ty testy zvládne docela slušně odebrat, použít a vyhodnotit i laik po instruktáži v délce od několika minut po hodinu. Vycvičit desítky tisíc odběrových asistentů, kteří by zvládli ty stovky tisíc testů, lze. Je zajímavé sledovat, jak sice technologie schopná vyřešit epidemii existuje, ale nelze ji použít vzhledem ke kulturně-společensko-právním faktorům typu “strkat lidem štětičky do nosu může pouze certifikovaný expert po několika letech studia”. Pomohla by změna mindsetu a pochopení, že jsme ve stavu jakési průběžné dlouhotrvající katastrofy. Představte si, že dojde k havárii autobusu se seniory. Považuje se za normální, naopak dokonce žádoucí, že první pomoc poskytují i nezdravotníci. V současnosti jsme ve stavu jako by havárií autobusů se seniory probíhalo několik za den.

III. Není to nejdůležitější téma, ale musím přiznat, že mě trochu irituje, jak se opakované zkreslení stává součástí "common knowledge" ze kterého běžně vychází i informovaní lidé

Takže fakta o původně přijaté verzi systému PES:

Podle původního nastavení systému PES nemělo k přechodu do třetího stupně dojít v době, kdy o něm vláda rozhodla. V praxi k němu došlo poté, co

1. Centrální řídící tým nejprve bez konzultací s modeláři změnil způsob započítávání testů tak, že Index rizika nečekaně klesl do třetího pásma.

2. Dále se MZČR neřídilo vyhlášenou periodicitu hodnocení změn situace každou středu, což bylo nahrazeno mimořádným jednáním v neděli.

3. Dále nebyl dodržen ani diskutovaný způsob hodnocení mezikrajových rozdílů, kdy by při většině krajů v pásmu 4 nebylo vhodné přejít do stupně 3.

4. Když ani tyto úpravy nestačily k tomu, aby systém doporučoval změnu stupně "včas", bylo rozhodnuto mírně v rozporu dokonce i se změněnou metodikou, údajně dle matematických modelů slibujících další pokles.

Pokud vím nikdo z nezávislé modelářské skupiny nebyl na tato jednání přizván, a podle našich modelů se patrně nerozhodovalo. Před zhoršením trendu a velmi pravděpodobným návratem do vyššího stupně naopak řada modelářů varovala soukromě i veřejně.

5. "Stupeň 3" po resortních úpravách spíš odpovídá jakémusi stupni 2.5 a byl neudržitelný. Před tímto vývojem jsme také varovali.

6. I tenhle pozměněný a “ochočený” PES začal "štěkat" relativně včas, nicméně reakce se v rozporu s doporučením systému dostavila o 10 dnů později

Takže ne, vláda se neřídila přesně dle toho, co PES doporučuje. PES není a nikdy neměl být perfektním autopilotem, ale je to docela dobrý nástroj, který i po řadě “úprav šroubovákem” epidemii sice nebrzdí, ale pořád ještě doporučuje obezřetnější postup, než jaký MZČR v praxi volí.

Nerozhoduje pes, ale pán.

Myslím, že celé věci by prospělo odbornou část odpolitizovat, a u politické část říci, že je politická.

IV. Pokud se dívám na současná rozhodnutí, tak se obávám se, že strategie ČR je v současnosti silně ovlivněna mylnou představou, že lze s virem uzavřít jakýsi kompromis, kdy záměrná oběť několika tisíc lidí předejde ekonomickým škodám a zachová víc “normálního života”.

Můj odhad je, že se tak problém nevyřeší, ale pouze posune do budoucna. Když už k zachraňování ekonomiky nezve MZČR externí epidemické modeláře, docela by mě zajímalo, zda zvou alespoň nějaké ekonomy. Mám obavu, že ani ne - ono ač nejsem ekonom, i laik žasne nad “úsporami” desítek a stovek milionů korun např. za testování, trasování, osvětovou kampaň a přípravu vakcinace, za cenu zbytečného zničení hospodářství Česka v řádu desítek a stovek miliard. (Výjimkou byl prof. Prymula.)

V. Zdrojem strategie třetí vlny nejspíš je i expertní okolí ministra Blatného. Pokud si pamatujete situaci z konce srpna či září, tak přístup “naše zdravotnictví situaci v každém případě zvládne” a zároveň “že někdo na COVID zemřel nelze v žádném případě považovat za selhání zdravotnictví” myslím odpovídá tomu, jaké rozhodování vidíme. Vše je vlastně v pořádku a důležité je hlavně se neznepokojovat. (Zároveň nevěřícně čtu mediální vystoupení primářky z FN Bulovka Dr. Roháčové kolik mají volných lůžek a jak je u nich situace klidná.)

VI. Když čtu předchozí odstavce, zní to docela negativně, tak asi stojí za to připomenout zjevná pozitiva: řešení COVID už existují, západními regulačními orgány budou schválené už dvě vakcíny, přesnost testů stoupá, cena klesá, nadějné jsou i nějaké další látky vhodné jako léky. Zbývá vybojovat poslední měsíce. Vzdávat to v okamžiku, kdy máme lepší zbraně než kdykoli dřív a jasný horizont konce války, by byl nesmysl.

Stojí za připomenutí, že pravidla pro individuální ochranu jsou stejná jako dřív, a při jejich striktním dodržování může řada lidí mimo rizikové profese individuální riziko redukovat klidně o řád oproti průměru, a o dva řády oproti lidem, kteří se chtějí promořit.