O dilematu mezi životy a ekonomikou

Co dá ilustrovat na průbězích pandemie v simulaci koronahra.cz

Simulaci KoronaHra.cz si už zahrály desítky tisíc lidí, a myslím si, že se dá na výsledcích docela dobře ilustrovat, jak je to s tím dilematem "mrtví" vs "ekonomika" při zavádění protiepidemických opatření "doopravdy". (Z hlediska principů, ne přesných čísel.)

Na obrázku je mapa četností jak různé hry dopadly, vetikální osa jsou náklady, horizontální počet mrtvých (pozor na logaritmické měřítko), barva značí kolik her tak dopadlo.

Hranici bílé a zelené lze chápat jako Paretovskou hranici - zvýrazněno červeně. Pokud se pohybujete přímo po této hranici, tak už skutečně řešíte dilema jestli "peníze" nebo "životy". Podle toho, jakou cenu přiřadíte zdravotním následkům, je "správné" řešení více či méně vpravo.

Co mi na tom přijde realistické

1. Ta hranice vypadá jinak a vede v jiných místech než si většina lidí představuje!

Intuitivní a naprosto mylná představa řady lidí, včetně části lidí, kteří o věcech v Česku rozhodují, byla, že mezi ekonomickýma ztrátama a zachráněnými životy existuje nějaká celkem přímá úměra. T.j. například mít ztráty kolem 1000 mrtvých je třeba dvakrát dražší než mít ztráty kolem 2000 mrtvých za měsíc. V tomto naivním modelu pak nízké ztráty znamenají, že opatření byla "moc přísná" a "moc drahá".

V simulaci i v realitě to tak není.

2. Naprostá většina běhů simulace byla velmi daleko od té paretovské hranice. Fialové kolečko označuje vůbec nejtypičtější výsledky, kterých lidé dosahují. Je vidět, že oproti takovému "běžnému" přístupu je možné zásadní zlepšení, vedoucí zároveň k nižším nákladům, zároveň k mnohem menšímu počtu mrtvých. (naznačeno fialovou šipkou)

3. Typickou možností zlepšení většiny her z těhle typických průběhů je zavádět opatření "ve správném čase".

4. Vůbec není problém dosáhnout zároveň velmi vysokých nákladů a mnoha mrtvých

Asi je dobré upozornit i na několik věcí v nichž se hra od reality liší

1. Testování a trasování ve hře funguje taknějak podobně jako v Česku - do určité hranice znatelně pomáhá, nad ní moc ne. Uzavření hranic ve hře funguje také zhruba podobně jako v Česku a jinde v EU. Zavřené hranice prakticky znamenají, že přes ně proudí desítky tisíc lidí za den: že se testují je fajn, ale nezachytí to nakažené, kteří v době testů ještě nemají virus dost namnožený, nebo se nakazí po testech, třeba cestou. Cestující přes hranice se také hlásí a hypoteticky izolují, tato izolace ale není ani přísná, ani kontrolovaná.

Fialový flek vlevo dole jsou řešení, která jsou bohužel při těchto omezeních a nejednotném postupu v Evropě spíše nedostupná - typu Taiwan a Nový Zéland.

(Že se "greenzone" může EU stát při koordinovaném postupu, a jen při koordinovaném postupu, jsem upozorňoval už před létem.)

V praxi víc testovat lze. Kdybychom to do hry přidali, tak by to byl no-brainer, něco, co rozhodně chcete.

2. Samozřejmě číslo ekonomických škod je ilustrativní - vyčístlit ekonomické škody opatření, obzvlášť pokud zahrnete dlouhodobé škody, je velmi složité. Vhodné kompenzace jsou často nejspíš dobrá investice a dlouhodobě přinesou ziska i na daních, a podobně.

3. Samozřejmě ve hře nejsou realisticky zachycené nálady společnosti a všechna politická omezení na možné strategie, což znamená, že hra umožnuje zkoušet i poměrně extrémní postupy, ať už neřízené promoření, nebo naopak strategii zahrnující např. udržet zavřené služby celou dobu a vše štědře kompenzovat, která má jako "jedinou" nevýhodu extrémní zadlužení (zvýrazněno šlutým šrafováním). Podle mě je to tak v případě simulátoru užitečnější.

(Pokud umíte napsat jako kus software realistický simulátor nálad veřejnosti a politického procesu, tak mě prosím rozhodně kontakujte!)

(pozn.: pro jistotu upozrňuji, že podobná simulace je zjednodušení model který může maximálně ilustrovat principy, cílem není mít nějaká "přesná čísla", nebo třeba úplně přesný průběh té hranice)