Citace kurzivou.

I.

Pokud někomu přijde, že zároveň

1. Mladší populace se má prostě nakazit (to se míní tím "přirozeně imunizovat")

2. Zároveň má fungovat (nikde nefungující) teorie "ochrany rizikových skupin" - což při výčtu "lidé nad 65 let, extrémně obézní, s hypertenzí, s cukrovkou a s chronickými plicními chorobami" znamená několik milionů lidí, kteří se nakazit nemají

3. A zároveň omezení kontaktů se seniory je špatné, protože poškozuje duši a "kontakty se seniory by měly být zachovány"

tak bohužel nevystupuje jako vědec, ale jako kultivovaně populistický politik, který nemá problém slíbit úplně všem úplně všechno. Pandemii porazíme, nikoho to nebude mnoho stát, stačí mít roušky a “zdravý rozum”.

Představa, jak se mladších 5 milionů lidí nebude omezovat a nakazí, starší a nemocnější 2-3 miliony nenakazí, a zároveň nedojde k naprosto šílenému a brutálnímu omezení kontaktů mezi oběma skupinami, bohužel prostě odporuje základním poznatkům o tom, jak se epidemie šíří, a jak vypadá běžná síť kontaktů mezi lidmi.

II.

Co mi přijde velmi smutné jsou útoky na vědu od rektora univerzity:

“Jsme pokusní králíci v rukou teoretických imunologů, matematiků a experimentátorů, kteří si tu modelují různé situace. A je tady deset milionů lidí – „pokusných“ králíků.”

Podobné výroky bych čekal od politika SPD, ale zřejmě se populistické vládě podařilo lež, že nerozhoduje ona ale někdo jiný, zopakovat tolikrát, že zopakovat ji přijde vhodné i aspirantovi na budoucí populistické angažmá v politice.

K útoku na epidemické modelování:

“Pokud vám ty modely a predikce řeknou něco, co se pětinásobně liší od toho, co se stane, tak to není predikce. To je metoda pokus-omyl.”.

se dá říci, že alespoň pokud jde o naše modely, tak se to nikdy nestalo.

Mimochodem modely šíření COVIDu zpravidla říkají “co se stane, když...” Například, co se stane, když zavedete nebo nezavedete nějaká opatření. Zkušenější epidemičtí modeláři v podstatě nikdy neříkají predikce typu “co bude za 3 měsíce” bez spousty podmínek, protože co bude za 3 měsíce v Česku závisí například tom, jak veřejnost zmate rektor Zima, kdo bude ministr zdravotnictví za 3 měsíce, co budou ukazovat průzkumy preferencí, jak rozhodne vláda, ..... Predikce toho, kdo bude v ČR ministr zdravotnictví nebo jak bude veřejnost dezinformovaná, jsou pochopitelně trochu mimo rámec běžného epidemického modelování.

III.

Další částí rozhovoru je kritika nutnosti protiepidemických opatření:

“Nikdo se nepozastavuje nad tím, že systém PES v bodě nula, tedy i když bude nula bodů, tak stále budeme v prvním stupni. To je pro mě podivnost.”

Pokud by rektora Zimu zajímala realita víc než snaha říci něco populárního, tak by si pravděpodobně vzpomněl na řadu příležitostí, kdy ministr Blatný i další vysvětlovali, že zveřejněná tabulka stupňů a opatření je “zimní”, a každých několik měsíců se bude upravovat. A “letní” tabulka bude moci být pozitivnější.

Takže omezující opatření i v prvním stupni znamenaly prostě odhad toho, co bude nutné tuto zimu dodržovat i v naprosto maximálně optimistických scénářích. Takový odhad umožňuje například podnikatelům v postižených oborech plánovat.

V tomto jednotlivém bodě se mimochodem vláda podle mě rozhodla zachovat nepopultisticky, nelhat, a nelakovat realitu na růžovo. Pro občany mi to přijde lepší než vytvářet absurdní naděje typu, že v březnu budou možné masové akce pro tisíce lidí.

Ale samozřejmě se to stalo jedním z nejlepších “terčů” pro demagogii ze všech stran - není pravda, že by se nad tím nepozastavil nikdo, naopak, zastavil se nad tím už úplně každý politik, kterému nevadí sbírat popularitu drobnou demagogií. Předpokládám, že podobnou politickou “chybu” už vláda spíše znovu neudělá a příště zveřejní něco podle hesla “slíbit něco, co víme, že se nesplní, nás mnoho nestojí”.

IV.

Zima: “Stejně jako když někdo tvrdí, že děti nesmí do škol, protože děti tu nákazu přenášejí. Ať mi někdo ukáže data, která to potvrzují. Ta nikde nenajdete”

Opět zde máme dvě možnosti - buďto bychom museli připustit, že rektor UK neumí používat databáze typu Google Scholar a není schopen se základně orientovat v odborné literatuře, která celkem jasně ukazuje, že děti nákazu přenáší. Pravděpodobnější možností je, že už se spíše nevyjadřuje jako vědec, a lidem chce především říci něco pozitivního, co rádi uslyší. Například, že školy mohou být otevřené, protože děti COVID nepřenáší, a vzdělání je důležité. Hlavně žádná obtížní dilemata - například zda dětem víc bude chybět několik měsíců prezenční výuky u všech, nebo mrtví prarodiče u některých.

V.

Je dobře, že je pan rektor rozhodným zastáncem vakcinace. Považuji to za skvělou zprávu a očekávám, že veřejné mínění se posune stejným směrem.

Co říci závěrem? Národním mottem České republiky, které je i na prezidentské standartě, je “Pravda vítězí”. Doufám, že se ČR opět časem dočká prezidenta, kterému je toto heslo vlastním přesvědčením, bez ohledu na momentální potlesk či pískot lidu.