Rektor UK Zima bohužel v rozhovoru pro SeznamZprávy šíří několik omylů, jejichž sjednocujícím prvkem je říci něco, co mnoho čtenářů rádo uslyší, bez ohledu na fakta nebo existující vědecké poznání.
Jakkoli mohou být názory pana rektora Zimy v určitém ohledu problematické, subjektivně kousavá replika pana Kulveita se mi nejeví jako adekvátní reakce profesionála. Bohužel je dost častým problémem mladších expertně orinetovaných lidí, že si nejsou ochotni připustit pokoru v polemice úměrně kvalitám druhé strany a deklasují svůj projev namistrovaným přístupem k oponentovi. Opravdu snad není nutné používat formulace jako "buďto bychom museli připustit, že rektor UK neumí používat databáze typu Google Scholar a není schopen se základně orientovat v odborné literatuře". Nejsem z oboru, ale pokud si ověřuji některé informace opravdu se snažím jít co nejvíc k příslovečnému kováři. Tyto články závěry pana Kulveita příliš nepotvrzují https://www.pasteur.fr/en/press-area/press-documents/covid-19-primary-schools-no-significant-transmission-among-children-students-teachers, https://www.nature.com/articles/d41586-020-02973-3
Nabízí se srovnání se Švédskem, které jako jedna z mála evropských zemí neuzavíralo ekonomiku a přesto nedokázalo ochránit jak svoje obyvatele, tak ani ekonomiku. Zde odkaz na pěkný článek pohled ekonoma-bankéře, jak Švédsko obstálo/neobstálo se svojí anti Covi strategií
Argumentace pana rektora a dalších, např. prof. Jiřího Berana, má dle mého soudu racionální jádro.
Jiné dlouhodobé řešení než imunizace - přirozená či vakcinovaná - nevidím. Při neschopnosti našeho státu vytvořit jakýkoli pokročilejší mechanismus ochrany (například slibovaná inteligentní účinnou karanténu a lokalizovaná opatření) než plošně devastační, nelze očekávat organizaci účinného proočkování dřív, než za rok.
Přirozená imunizace přitom probíhá neustále, díky ní je společnost v toku času odolnější a riziko nákazy nižší, a to i pro ohrožené jedince.
Domnívám se především, že je-li ohrožena konkrétní skupina, je nutné MAXIMÁLNĚ investovat do ochrany této konkrétní ohrožené skupinu (např. respirátory zdarma, hygienická opatření, vstřícnost ve veřejných prostorech, lepší využití mobilních dat pro vyhledávání superšiřitelů...), nikoli decimovat celou populaci, která produkuje zdroje nutné pro život celé společnosti!
Epidemiologické cílení na rizikové skupiny má účinnost 90%+, cílení na celou populaci ~50%, není-liž pravda? Jaká je cena jedné či druhé varianty? Tu druhou známe, protože jí trpíme, tu první se nikdo důkladně nezabývá a nebyla testována ani lokálně, proč?
Proč není snaha o specifická opatření minimalizující podíl hospitalizovaných a a podíl jedinců s vážným průběhem, chybějí nám potřebná data či kompetence?
Epidemiologové jsou dnes fakticky ti, kdo rozhodnutí o zbytku společnosti, aniž by za důsledky svých rozhodnutí nesli odpovědnost. A to bez ohledu na to, jak nesmyslná a kontraproduktivní (poslední příklad z mnoha - zavřené skiareály) či dlouhodobě devastační (školy, ekonomika) jsou.
Trocha "populismu": vládní epidemiologové dostanou zaplaceno vždy, ať zakážou jakýkoli byznys...;)
Souhrn: naprosto nevěřím tomu, že nelze postupovat účinněji a inteligentněji jen proto, že jste se o to nepokusili.
Ad IV.: něco podobného může vypustit do světa pouze někdo, kdo žije v jiné realitě. Dopady školní docházky na reprodukční číslo jsou velmi dobře podloženy (jednak Váš článek a jednak případ ČR na konci listopadu 2020) a i bez těchto podkladů je jasné, že školy jsou ideálními zdroji "promořovacích subjektů". Jednak jsou schopny je generovat v dostatečném počtu (hromadné shromažďování za minimálních hygienických opatření) a jednak generují infikované většinou bez příznaků, tzn. příznaky lze očekávat až u sekundárně infikovaných subjektů (pra-/rodiče). Fungují tedy relativně "v tichosti".
Jakkoli mohou být názory pana rektora Zimy v určitém ohledu problematické, subjektivně kousavá replika pana Kulveita se mi nejeví jako adekvátní reakce profesionála. Bohužel je dost častým problémem mladších expertně orinetovaných lidí, že si nejsou ochotni připustit pokoru v polemice úměrně kvalitám druhé strany a deklasují svůj projev namistrovaným přístupem k oponentovi. Opravdu snad není nutné používat formulace jako "buďto bychom museli připustit, že rektor UK neumí používat databáze typu Google Scholar a není schopen se základně orientovat v odborné literatuře". Nejsem z oboru, ale pokud si ověřuji některé informace opravdu se snažím jít co nejvíc k příslovečnému kováři. Tyto články závěry pana Kulveita příliš nepotvrzují https://www.pasteur.fr/en/press-area/press-documents/covid-19-primary-schools-no-significant-transmission-among-children-students-teachers, https://www.nature.com/articles/d41586-020-02973-3
Nabízí se srovnání se Švédskem, které jako jedna z mála evropských zemí neuzavíralo ekonomiku a přesto nedokázalo ochránit jak svoje obyvatele, tak ani ekonomiku. Zde odkaz na pěkný článek pohled ekonoma-bankéře, jak Švédsko obstálo/neobstálo se svojí anti Covi strategií
https://www.suerf.org/policynotes/18273/lessons-from-the-swedish-anti-corona-strategy
Autor, i když "pouze" ekonom, pochopil základní tezi, ze které je nutno vycházet "The virus itself, not only its control, is harming the economy"...
Argumentace pana rektora a dalších, např. prof. Jiřího Berana, má dle mého soudu racionální jádro.
Jiné dlouhodobé řešení než imunizace - přirozená či vakcinovaná - nevidím. Při neschopnosti našeho státu vytvořit jakýkoli pokročilejší mechanismus ochrany (například slibovaná inteligentní účinnou karanténu a lokalizovaná opatření) než plošně devastační, nelze očekávat organizaci účinného proočkování dřív, než za rok.
Přirozená imunizace přitom probíhá neustále, díky ní je společnost v toku času odolnější a riziko nákazy nižší, a to i pro ohrožené jedince.
Domnívám se především, že je-li ohrožena konkrétní skupina, je nutné MAXIMÁLNĚ investovat do ochrany této konkrétní ohrožené skupinu (např. respirátory zdarma, hygienická opatření, vstřícnost ve veřejných prostorech, lepší využití mobilních dat pro vyhledávání superšiřitelů...), nikoli decimovat celou populaci, která produkuje zdroje nutné pro život celé společnosti!
Epidemiologické cílení na rizikové skupiny má účinnost 90%+, cílení na celou populaci ~50%, není-liž pravda? Jaká je cena jedné či druhé varianty? Tu druhou známe, protože jí trpíme, tu první se nikdo důkladně nezabývá a nebyla testována ani lokálně, proč?
Proč není snaha o specifická opatření minimalizující podíl hospitalizovaných a a podíl jedinců s vážným průběhem, chybějí nám potřebná data či kompetence?
Epidemiologové jsou dnes fakticky ti, kdo rozhodnutí o zbytku společnosti, aniž by za důsledky svých rozhodnutí nesli odpovědnost. A to bez ohledu na to, jak nesmyslná a kontraproduktivní (poslední příklad z mnoha - zavřené skiareály) či dlouhodobě devastační (školy, ekonomika) jsou.
Trocha "populismu": vládní epidemiologové dostanou zaplaceno vždy, ať zakážou jakýkoli byznys...;)
Souhrn: naprosto nevěřím tomu, že nelze postupovat účinněji a inteligentněji jen proto, že jste se o to nepokusili.
Ad IV.: něco podobného může vypustit do světa pouze někdo, kdo žije v jiné realitě. Dopady školní docházky na reprodukční číslo jsou velmi dobře podloženy (jednak Váš článek a jednak případ ČR na konci listopadu 2020) a i bez těchto podkladů je jasné, že školy jsou ideálními zdroji "promořovacích subjektů". Jednak jsou schopny je generovat v dostatečném počtu (hromadné shromažďování za minimálních hygienických opatření) a jednak generují infikované většinou bez příznaků, tzn. příznaky lze očekávat až u sekundárně infikovaných subjektů (pra-/rodiče). Fungují tedy relativně "v tichosti".