Jak jste si možná všimli, možná nevšimli, na sociálních sítích i částečně i v klasických médiích na mě osobně a mojí práci útočí aktivisté platformy “Zdravé fórum”. Přijde mi, že míra okopávání kotníků a fabulací překračuje hranici, kdy je lepší k tomu něco napsat, než to ignorovat - takže tady převážně pro referenci. Je to dlouhé a spíše neveselé..
Prošel jsem teď zběžně Supplementary Materials k článku v Science a musím se přiznat, že můj první dojem byl, že "problém P" tam je. Rovnice (A.1) říká
R_t,c = R_0,c * Π_i exp(-α_i,c x_i,t,c)
kde x_i,t,c je přepínač platnosti opatření (0 nebo 1) a je to jediná explicitně časově závislá veličina. To skutečně vypadá tak, že změna dynamiky je explicitně umožněna jen vlivem zapínání a vypínání opatření. Trochu mi dělá problém to srovnat s větou "[p]okud si ovšem kdokoli kvalifikovaný přečte celou technickou část textu, musí ovšem souhlasit, že tohle není ten případ - ty členy v těch rovnicích prostě jsou, nelze o tom vést spor" z článku zde (které rozumím tak, že v rovnicích jsou explicitně členy popisující nepozorované vlivy). Samozřejmě možná něco přehlížím a četl jsem to jen narychlo - můžete mě prosím navést na rovnici explicitně parametrizující nepozorované faktory, pokud je taková?
Jestli tomu rozumím správně, tak vaše validace proti "problému P" je diskutována v část B.3 přílohy, kde je zjištěno, že spočtené efekty opatření jsou stabilní vůči vyloučení některých jiných z opatření z úvahy (tj. "zkusme to spočíst znovu předstírajíce, že nevíme o tom, že byly povinné roušky, a podívejme se, jak se nám pohnou výsledky účinnosti zavření obchodů"). Jelikož se ukazuje, že výsledky jsou docela stabilní, dá se čekat, že budou stabilní i vůči jiným nepozorovaným faktorům.
To je samozřejmě dobrý argument a asi to nejlepší, co lze v této věci čistě statisticky udělat, ale je to argument dost subtilní a kritikové ho mohli přehlédnout nebo považovat za nerelevantní.
Nechci se přidávat k vyhroceným sporům se zde citovanými argumenty. Osobně si dovedu představit práci s přípravou datové základny pro korelační studie, které jsou předmětem sporu, a smekám nad ní. Nicméně jsem toho názoru, že relevantní data jsou základem a z toho pohledu mě zajímá česká křivka a její reakce na opatření. Díky několika pokusům je na co se dívat - a z mého pohledu to není hezký pohled. Třeba se ale v něčem mýlím? Zkuste http://weiss.cz/RvsAction.pdf.
ps: U vašeho argumentování Finskem a Norskem o proti Švédsku byste měl akcentovat ten rozdíl, že jejich situace je na naše podmínky mnohem méně aplikovatelná než Švédsko. Nikdy se totiž nevyskytly v situaci vysokého výskytu viru v populaci ( navíc jejich geografická poloha je ještě o něco izolovatelnější- ale to platí hlavně pro všechny ty úspěšné Austrálie, zélandy, Taiwany...). Z nízkých čísel lze opravdu dobře udržet nízká čísla, nebo je dokonce restrikcemi srazit na nulu. z vysokých čísel se to v podstatě nikde nepodařilo.
Odhaduji že hlavní pochybnost Vůči Vám je v tom zda jste opravdu matematicky zahrnul všechny parametry. ( například psychosomatické následky na zdraví lidí kvůli restrikcím, kvůli preventivnímu šíření paniky od některých odborníků)
A zkoušel jste analyzovat zda ke zneužití vědy dochází?
Ad Efektivita účinnosti různých druhů léčby ( Spíš než léčbou bych to nazval mírou tvrdosti restrikcí a povinností). sice se porovnávají časo dvojice států, ale jde o zástupné příklady za obě množiny a obě tyto množiny mají mnoho členů.
Nevím do jaké míry přihlížite k tomuto ekonomickému hledisku:
Až dojdou reálné prostředky směřující na
-masivní přesuny peněz lidem kterým zakázali pracovat
- do různých zdravotnických pomůcek a na nekonečné testování a očkování…
-Masivní tunelování státu prostřednictvím různých předražených zakázek díky nouzovém stavu
pak teprve nastane problém, mnohem vážnější než tato epidemie. peníze nelze tisknout donekonečna.
Prošel jsem teď zběžně Supplementary Materials k článku v Science a musím se přiznat, že můj první dojem byl, že "problém P" tam je. Rovnice (A.1) říká
R_t,c = R_0,c * Π_i exp(-α_i,c x_i,t,c)
kde x_i,t,c je přepínač platnosti opatření (0 nebo 1) a je to jediná explicitně časově závislá veličina. To skutečně vypadá tak, že změna dynamiky je explicitně umožněna jen vlivem zapínání a vypínání opatření. Trochu mi dělá problém to srovnat s větou "[p]okud si ovšem kdokoli kvalifikovaný přečte celou technickou část textu, musí ovšem souhlasit, že tohle není ten případ - ty členy v těch rovnicích prostě jsou, nelze o tom vést spor" z článku zde (které rozumím tak, že v rovnicích jsou explicitně členy popisující nepozorované vlivy). Samozřejmě možná něco přehlížím a četl jsem to jen narychlo - můžete mě prosím navést na rovnici explicitně parametrizující nepozorované faktory, pokud je taková?
Jestli tomu rozumím správně, tak vaše validace proti "problému P" je diskutována v část B.3 přílohy, kde je zjištěno, že spočtené efekty opatření jsou stabilní vůči vyloučení některých jiných z opatření z úvahy (tj. "zkusme to spočíst znovu předstírajíce, že nevíme o tom, že byly povinné roušky, a podívejme se, jak se nám pohnou výsledky účinnosti zavření obchodů"). Jelikož se ukazuje, že výsledky jsou docela stabilní, dá se čekat, že budou stabilní i vůči jiným nepozorovaným faktorům.
To je samozřejmě dobrý argument a asi to nejlepší, co lze v této věci čistě statisticky udělat, ale je to argument dost subtilní a kritikové ho mohli přehlédnout nebo považovat za nerelevantní.
odkaz na model v Science máte špatně, odkaz na článek prof. Chýly vede přes FB.
Nechci se přidávat k vyhroceným sporům se zde citovanými argumenty. Osobně si dovedu představit práci s přípravou datové základny pro korelační studie, které jsou předmětem sporu, a smekám nad ní. Nicméně jsem toho názoru, že relevantní data jsou základem a z toho pohledu mě zajímá česká křivka a její reakce na opatření. Díky několika pokusům je na co se dívat - a z mého pohledu to není hezký pohled. Třeba se ale v něčem mýlím? Zkuste http://weiss.cz/RvsAction.pdf.
ps: U vašeho argumentování Finskem a Norskem o proti Švédsku byste měl akcentovat ten rozdíl, že jejich situace je na naše podmínky mnohem méně aplikovatelná než Švédsko. Nikdy se totiž nevyskytly v situaci vysokého výskytu viru v populaci ( navíc jejich geografická poloha je ještě o něco izolovatelnější- ale to platí hlavně pro všechny ty úspěšné Austrálie, zélandy, Taiwany...). Z nízkých čísel lze opravdu dobře udržet nízká čísla, nebo je dokonce restrikcemi srazit na nulu. z vysokých čísel se to v podstatě nikde nepodařilo.
Odhaduji že hlavní pochybnost Vůči Vám je v tom zda jste opravdu matematicky zahrnul všechny parametry. ( například psychosomatické následky na zdraví lidí kvůli restrikcím, kvůli preventivnímu šíření paniky od některých odborníků)
A zkoušel jste analyzovat zda ke zneužití vědy dochází?
Ad Efektivita účinnosti různých druhů léčby ( Spíš než léčbou bych to nazval mírou tvrdosti restrikcí a povinností). sice se porovnávají časo dvojice států, ale jde o zástupné příklady za obě množiny a obě tyto množiny mají mnoho členů.
Nevím do jaké míry přihlížite k tomuto ekonomickému hledisku:
Až dojdou reálné prostředky směřující na
-masivní přesuny peněz lidem kterým zakázali pracovat
- do různých zdravotnických pomůcek a na nekonečné testování a očkování…
-Masivní tunelování státu prostřednictvím různých předražených zakázek díky nouzovém stavu
pak teprve nastane problém, mnohem vážnější než tato epidemie. peníze nelze tisknout donekonečna.
Silné nervy a nevzdávat to. Váš hlas je potřebný. Dík