K současné situaci
Zkusil bych stručně vysvětlit, oč teď běží
Na schématickém náčrtu vidíte, jak se různé faktory v čase mohou podílet na omezení šíření covidu. Těmi základními faktory jsou imunita po covidu, vakcinace, plošná opatření, a testy. Pokud je kombinace faktorů dostačující, epidemie klesá - zelená čára schematicky naznačuje pokles s “pseudoR” třeba 0.8, červená hranici stagnace a růstu.
Zhruba řečeno, jednotlivé redukční faktory se vzájemně násobí. Růst počtu očkovaných, růst počtu testů, a i posun k letnímu počasí vytvářejí postupně prostor, který lze využít k rušení plošných omezení. Zdůrazňuji, že tento prostor vzniká “v něčem jako R”, ne v počtech případů. (Tedy ten prostor je od 0.7 do 0.85, např.) Klesající počty případů ukazují, že se daří držet v bezpečném pásmu "R kolem 0.8".
Nejdražší plošná omezení, typu zavření škol a obchodů, jsou vůbec nejdražším způsobem redukce R, proto je ideální je nahradit za něco jiného co nejdříve. V mezidobí dokud není dost vakcín je překlenovacím řešením testování. Pozor na nesmyslné tlaky testování rušit, pokud pokles případů klesne. Je to přesně naopak - i teď by dávalo smysl testovat ještě víc, a vzniklý prostor využít k rychlejšímu otevření např. služeb.
Co se stane, pokud se “rozvolní” rychleji, než na co je vytvořený prostor očkováním, testováním a létem? Typicky se zvýší riziko změny trendu (byť velká 5. vlna nenastane) a odloží pozdější “balíčky”.
Pochopitelně otázka na rušení jakých plošných omezení využít vznikající prostor nejdřív je velmi politická, ale je nutné chápat celou cenu různých voleb: například tlak na okamžité spuštění organizovaného hromadného sportu je zároveň tlakem za riziko méně dětí ve školách a pozdější otevření kultury.
Nevděčnou rolí epidemiologů je v tom říkat “ne, nemůžete mít všichni všechno otevřené hned”. Představa, že “společným nepřítelem” všech zájmových skupin jsou právě epidemiologové, a když je zájmové skupiny kolektivně porazí, epidemie zmizí, je ovšem nebezpečný omyl. Česko si tento "triumf všech" zkusilo v prosinci.
Po delší době se k tomu vracím, protože jsem nešťasten ze současného "řízení" života s odkazem na epidemii. Mám obavu, že Váš příspěvek je ideově v souladu s tím, co se děje. Tím na Vás nechci házet odpovědnost za jakékoli konkrétní opatření, nicméně věřím, že principiálně patříte do skupiny expertů, na které se odvolává ministerstvo. Jde mi o dvě věci. Celý graf "oč teď běži" se zabývá "řízením" R. To je v horizontu několika měsíců OK, ale z mého pohledu to zastírá to, oč by mělo opravdu běžet nyní. Tím je eliminace nebezpečí COVID pro veřejné zdraví a eliminace dalších úmrtí. Tam není ani tak důležitý počet vyočkovaných dávek jako jejich prioritizace. Dávka podaná třicetiletému zdravému člověku má v porovnání s dávkou podanou osmdesátníkovi z pohledu rizika v krátkodobém horizontu prakticky nulovou hodnotu. Přesto se za naprosto neslyšitelné veřejné kritiky očkují zdraví třicetiletí různých profesí a stále máme nenaočkovanou vrstvu osmdesátníků a dělá se závod v počtu vakcín! Další moje námitka se vztahuje k Vašemu grafu. Velká plocha imunizace promořením je ujídána (jak jsem pochopil ze zdejší diskuse) překryvem takto imunizovaných a je připsána paušálně očkovaným. Celá tato plocha by mohla zůstat stejná a celý efekt vakcinace by se mohl přičítat, eventuálně na úkor drahých a nepříjemných plošných opatření. Stačilo by odsunout v čase vakcinaci těch, kteří COVID prodělali a u nichž je mimochodem známo, že u nich mají vakcíny víc a horší vedlejší účinky. Detekování takto imunizovaných by se dalo získat testováním protilátek, což není až takový problém. Přijde mi neuvěřitelné, že místo optimalizace očkování, které je dosažitelné distribucí dávek podle priorit a drobných úprav v systému tak, aby se nemusel člověk registrovat na jediné místo, když jsou doby čekání řádově odlišné, se celá vášnivá veřejná debata točí kolem termínu otevření kadeřnictví a divadel.
Zajímalo by mě, zda existují veřejná data o počtech testu a z nich pozitivních z testování ve školách a firmách. Mediální obraz je nulová incidence, sem tam vylovene číslo z článku vzhledem k celku až tak nula není, ale na sledování vlivu těchto testu na epidemii novinářské články nestačí.