Cave: politiku tu běžně nekomentuji. Následující je politický komentář založený na subjektivních dojmech a odhadech, v žádném případě odborné vyjádření, tak to tak berte.

Výměna ministra zdravotnictví sama o sobě mnoho nevyřeší. Ministři se mění, ale řada vlivných lidí ve vedení MZ zůstala v podstatě stejná od začátku epidemie. Určitou výjimkou bylo období prof. Prymuly - ostatně část jich podle všeho ministra Prymulu nesnášela, a zřejmě doteď se snaží jej nějak poškodit či diskreditovat.

Působení pana ministra Blatného je v tomhle ohledu bohužel smutný a varující příběh. Věřím, že tu velmi nevděčnou funkci vzal s dobrým úmyslem pomoci zemi v krizi. Na začátku svého působení se myslím snažil naslouchat různým názorům, a interním i externím expertům, ale mám obavu, že trochu narazil na “problém hledání moudrého rádce”. Pokud něčemu nerozumíte, jak poznáte dobrého experta? Pokud nerozumíte epidemiologii, od koho si necháte radit v epidemiologii? Jednoduchou metodou může být věřit nějaké “oficiální struktuře” - těch má ministerstvo několik. Jinou možností může být věřit někomu, kdo je vám podobný a blízký, například jako klinický lékař klinickým lékařům. Můj soukromý dojem byl, že během několika týdnů ministr Blatný začal o epidemii mluvit a nejspíš i uvažovat podobně jako jeho blízké okolí. Paralelně s tím přestal komunikovat s většinou externistů, ale asi i s částí lidí zevnitř úřadu. Bohužel, část MZČR se cítí neustále pod útokem - neveřejná snaha o pomoc je braná jako skrytý útok, veřejná kritika jako otevřený útok, snaha jiných částí státu něco kolem pandemie řešit jako nevhodné vměšování, snaha pomoci z privátního sektoru jako snaha zdravotnictví okrást, a tak podobně.

Výsledkem je bohužel postupně čím dál zkreslenější chápání reality - základním východiskem toho, co si MZ myslí, se zdá předpoklad že ministerstvo neudělalo žádné chyby, všechna rozhodnutí byla nejlepší možná, a zbytek světa je plný nepřátel. Pokud se snad něco nepovedlo, může za to někdo jiný - například zlobivé obyvatelstvo poslechlo vysvětlení, že se může o svátcích v domácnostech shlukovat v neomezeném počtu (pokud se shromáždí do 9 hodin večer!), ale již neposlechlo dobrou radu, že se se má chovat bezpečně a bránit přenosu infekce. Zlí novináři tvoří z vyjádření ministra skandální titulky. Ostatní země zvládají epidemii stejně nebo i hůř.

Sestava lidí, která na MZČR zastávala promoření už na jaře v podstatě zůstala na svých místech. Na jaře jsem kvůli návrhu promoření podnikl zoufalý pokus jít do televize a upozornit na to, že nikdo neříká, co to bude stát.

Ono není divu. Kdyby to totiž expertní zastánci promoření veřejnosti řekli cenu, bylo by to politicky neprůchodné. Jak byste se dívali na následující nabídku řešení:

40-80 tis lidí zemře. Dalších asi 40 tisíc až 1 milion lidí si odnese poškození zdraví v různém rozsahu, o kterém nevíme, jestli bude dočasné nebo trvalé. 3-6 měsíců budou přeplněné nemocnice a zastavená většina odložitelné péče. 3-6 měsíců bude zastavená většina společenského a kulturního života, zavřená gastronomie, kultura a většina školství (to je nezbytné pro udržení R na 1). Zavřené budou i hranice, a to zvenku - protože všechny země, které se stejnou cestou nevydají, se budou bát importu nákazy.

Co za to získáme? Celou dobu nejspíš budou otevřené veškeré montovny a průmysl bez jakýchkoliv omezení. Na konci promořovacího procesu bude mít většina lidí imunitu, o které nevíme, jak dlouho trvá - možná několik let, možná několik měsíců.

Bohužel tohle nikdo neřekl lidem, ale dost možná ani politikům (netuším, jak to bylo, různí lidé říkají různé věci). Architekti toho řešení zatím celou dobu byli celkem bezpečně “za větrem“ - politická odpovědnost se vždy zredukuje na to, že za vše může Babiš, případně ministr. Kohokoli s titulem MUDr. chrání aureola hrdiny z první linie, které skoro nelze kritizovat.

Mimochodem - ke cti prof. Prymuly je třeba říci, že i když o promořování na jaře chvíli spekuloval, ve světle vědeckých poznatků rychle změnil názor, a k nápadu populaci záměrně nakazit se nikdy nevrátil. Schopnost změnit názor na základě “pouhých” faktů a výzkumu mi mimochodem přijde jako kvalita velmi cenná, žel vzácnější než se zdá.

Co by přinesla výměna ministra bez výrazných změn na ministerstvu? Ministr poddajný, který se opře o svůj úřad, dopadne nejspíš jako ministři Vojtěch a Blatný. Odtržený od reality, myšlenkově ovládnut svým úřadem. Ministr, který půjde proti vlivným skupinám na ministerstvu bude mít zase jiný problém - pasivní rezistenci podřízených, nekvalitní podklady, menší či větší podrazy.

Možná největší naději pro zvádnutí COVIDu v Česku by mělo co nejvíc covidové agendy “odzdravotničtit”. Protiepidemická opatření se týkají celé společnisti a přijímá je vláda - nemusí je nutně připravovat MZ. Testování ve svých rezortech si lépe zorganizují jednotlivá ministerstva, když na to dostanou peníze. Programy kompenzací a podpor jsou nedílnou součástí proepidemických opatření. Osvětovou a přesvědčovací kampaň, kterou MZ půl roku neumí zadat, nemusí zadávat MZ. A tak dále.

Nevím, co je schůdná organizační forma - jestli by řízení boje s pandemií mohl převzít nějaký zvláštní zmocněnec na úrovni ministra, ministr bez portfeje nebo něco podobného.