Není pravda, že 2+2=21
Stručně: Karel Janeček ve svém čerstvém blogpostu píše kromě chybných výpočtů QALYs i nějaké nepravdy o našem modelu efektu opatření.
Stručně: Karel Janeček ve svém čerstvém blogpostu píše kromě chybných výpočtů QALYs i nějaké dokazatelné nepravdy o našem modelu efektu opatření.
Například:
"Model navíc implicitně a neoprávněně předpokládá, že veškeré pozorované efekty jsou jen díky vládním opatřením, [...]"
Nerad bych, aby se opakované nepravdy staly součástí common knowledge, takže mi přijde bohužel nutné reagovat.
Takže ne, uvedené není pravda. Technicky jde o to, že něco model vysvětluje jako efekt opatření, něco pomocí tzv. "noise terms". Podrobně je to v appendixu článku zde, rovnice A5 A6 a sekce B3. V separátním článku problém dál rozebíráme zde. Jde o relativně běžný postup Bayesovského modelování popsaný např. ve standardní učebnici oboru "Bayesian Data Analysis", A Gelman et al.
Tvrzení Karla Janečka je nepravdivé na úrovni matematiky, stejně jako třeba není pravda že 2+2=21. Kdokoli uvedené tvrdí buď použitému modelu nerozumí, nebo se v úvahách spletl, a nebo věci rozumí, nesplet, a neříká pravdu. Je přitom celkem jedno jestli jde o tvrzení nositele Fieldsovy medaile, Nobelovy ceny, guru originální mystické školy, předsedy odborné společnosti, myče oken nebo náhodného komentátora.
Obecně mám obavu, že Karel Janeček se postupně posunul od matematiky někam dosti jinam. Používání matematických konceptů nezaručuje způsob uvažování běžný v matematice.
Zbytek Janečkova textu nebudu podrobně komentovat, ale jádrem jsou odhady něčeho, pro co se běžně používá koncept DALY/QALY. Provedené odhady jsou ale celkem zjevně chybné. Nejsem si jistý, jestli Karel Janeček předpokládá, že zatímco on sám racionálně počítá hodnoty typu QALY byť je tak nenazývá, lidem, kteří se profesionálně věnují public health, je tento způsob úvah utajen. Pokud ano, tak je to zajímavá představa.
Mimochodem, ještě k tomu modelu… jako autoři si samozřejmě nemyslíme, že by výstup toho modelu byla nějaká ultimátní univerzálně platná pravda. Pokud někdo chce řadu dobrých důvodů proč brát výsledky opatrně, tak stačí vzít a přeložit diskusi o omezeních modelu, která je v samotném článku.
Podobně si také sám za sebe nemyslím, že by měl někdo postavit praktická rozhodnutí na jednom článku. Když s praktickým rozhodováním někomu radím, samozřejmě nevycházím hlavně z našeho výzkumu, jak si řada zmatených lidí myslí, ale snažím se spíš nestranně shrnout celý dostupný výzkum.
Útočit na mě osobně nebo specificky na náš článek někomu asi připadá intuitivně atraktivní, ale v mnohém je to naivně marná snaha. Síla vědy a evidence-based přístupu je v tom, že když celkem libovolný nestranný odborník zhodnotí dostupný výzkum, dospěje k podobným závěrům. Takže kdyby se někomu například podařilo mě osobně znechutit se ke COVID vyjadřovat, zhruba totéž bude tvrdit mnoho dalších. Podobně - pokud třeba na základě zuřivých pomluv z dostupné literatury vyjmete specificky náš článek, evidence-based přístup neporazíte - na základě zbytku literatury dospějete k velmi podobným závěrům.
Existují nejen vědy přírodovědné ale i humanitní. nepřihlížení k humanitnímu rozměru řešení vede k chybným závěrům a opatřením. Navíc Váš matematický přístup není ani zdaleka celistvý z pohledu přírodovědného: - například narážka v diskuzi k tomuto článku od pana Pavla úhledně tloustnoucích dětí jako následek omezení sportovních kroužků apod - Ve srovnání s tím že obézních patří k rizikovým skupinám nejen u kovid.
Nechápu, proč se s tím zavřením škol tolik nadělá. Já tedy ve svém okolí vidím děti, které bez přerušení do školy chodí (byť online), dělají úkoly, píšou testy, potkávají se s kamarády (online). Osvojily si dovednosti, které by za normálních okolností nikdy nezískaly. Může to mít další pozitivní důsledky - když si lidí vyzkouší, že řadu věcí jde dělat online, částečně u toho zůstanou i po epidemii.
Pan Janeček si asi neuvědomil, že za druhé světové války neexistovaly počítače a internet.