Já se teda bojím toho, že právě jde o ty volby a epistemickou krizi a nejde o to, aby zůstala příčetná menšina. Pandemie je jenom instance toho problému, že jo... Pokud volby dopadnou tak, že zůstane u moci současná garnitura, což by mi přišlo naprosto zničující a smutné, ale kognitivně pochopitelné a pouze vypovídající o poměrech ve společnosti, tak, myslím, už má smysl jenom emigrovat, protože proč si ničit život, když většina to tak zřejmě chce, ačkoliv nevědomě?
Kde je ta hranice, kdy se má člověk snažit jako mesiáš držet společnost pohromadě, a kdy hodit ručník do ringu s tím, že demokracie je o většině a ta rozhodla? Je to věc pocitu a osobnosti. Já proto děkuji všem, kdo výdrž stále mají, i když jiní už energii nemají. Bude to ještě pěkný shitstorm...
Děkuju, budu se snažit nezapomenout. Děkuju za všechno, co pro dobrou paměť děláte i za všechno, co jste pro nezkreslené vnímání situace už udělal. Myslím, že Vás to muselo stát strašně moc sil. A myslím také, že ty síly byly dobře vynaložené.
To, že jsem ve veřejném prostoru viděla i lidi, jako jste Vy, mi dávalo (a dává) velkou naději, že se celospolečenské vnímání reality neutrhlo úplně ze řetězu. Že řada křiklounů může ovládnout veřejný prostor, ale že hlas rozumu může být pořád dost slyšet. A dokud je slyšet, tak můžeme hledat řešení.
I když je ten text hlavně o politice a souboji skupin s vyhraněným názorem na věc, dovolil bych si poznámku, ,která nevidí věci tak černobíle. Osobně jsem celou dobu byl toho názoru, že je efektivním a efektivně vynuceným způsobem zabránit neřiditelnému šíření epidemie. Přesto považuji některé argumenty připisované spíše odpůrcům takového přístupu za legitimní a důležité. Je to hlavně zachování právního státu. Když čtu některé repliky na příznivcích iniciativy Sníh, tak si nemohu odmyslet paralelu k Rudému právu, eventuálně k starším tiskovinám z doby 2. republiky. Jestliže jsou soudy, odborníci či jinak smýšlející veřejnost zesměšňováni jako příznivci takzvané demokracie, takzvaných lidských práv či takzvané svobody, je tu něco špatně, je to nostalgie po něčem, co dostalo novou velkou příležitost. To, že jsme se od principu, že kromě zákonů nám nemá nikdo co nařizovat dostali k systému, kdy smíme dělat jen to, co je obsahem "opatření", které nám sdělí panovník v relaci Čaulidi, aniž by byl komunikován cíl, aniž by se někdo namáhal "opatření" zdůvodnit a aniž by se přitom hledělo na zákon a soudy, dává docela chmurnou perspektivu, kterou doceňují převážně spíše ti, kteří už něco podobného zažili. V tomto smyslu je třeba spíš než zásada "nezapomeňte" , zásada "dávejte pozor". Kromě toho ale se mi zdá poněkud předčasné odtroubit konec problematiky epidemie. Ta je sice podle všeho za námi, ale myslím, že je spousta práce a dat na to, abychom nejen přenastavili procesy, ale naučili se z nich lépe modelování a kvantifikacím pro případ, že by se nám to v budoucnu hodilo. Mám k tomu poznámku v diskusi o plošných opatřeních.
Mazáním příspěvků, které s vámi nesouhlasí, jste tu bitvu prohrál ještě než pořádně začala. Moc dobře jsem si všiml kolik příspěvků tu bylo dnes dopoledne a kolik jich tu je teď.
Na internetu je prakticky neomezeně prostoru pro diskusi, není tedy důvod, aby příspěvky, které mě nebaví ani číst, ani mazat, byly tady. Nijak netajím, že co mi přijde nad nějakou hranicí neužitečnosti, urážlivé, repetitivní, příliš zmatené atd. mažu. Ideálně bych zde měl rád diskusi, kterou mi přijde pro informovaného přemýšlivého čtenáře užitečné číst.
Prostory pro nemoderanovou výměnu urážek jsou na internetu v přebytku, prostory pro moderovanou diskusi vzácnější.
Jako vážený člen MESES mi jistě budete schopen poradit. Optal jsem se Vašich příznivců na iniciativě Sníh a dalších členů iniciativy MESES, jaká přijatá opatření podle nich přispěla k zlepšení stavu epidemie a jak se dá dokladovat, že přijaté balíčky, ke kterým se MESES hlásí, vedly k lepšímu výsledku, než předchozí systém PES. Bohužel jsem zatím z žádné strany nedostal odpověď. Níže předkládám fakta, která jsou známa z veřejné části fungování skupiny, spolu s přehledem o momentálním stavu epidemie. Když to shrnu, během celé známé existence MESES se stav epidemie vyjádřený standardně relativním počtem nově nakažených přes číslo R neměnil nad rámec náhodných fluktuací, pouze v poslední době s rychlejší vakcinací klesá. Obecným rysem známých doporučení je varování před rychlejším uvolňováním, žádný krok v tomto smyslu se ovšem neodrazil v změně trendu R. Doporučení bohužel až na výjimku ohledně predikce počtu nakažených na začátku dubna nebyla doplněna kvantifikací z pohledu budoucího vývoje. Tato jediná výjimka ukázala výrazné přestřelení předpokládaného rizika.
Fakta:
12.3. Toto datum se udává, ale není dohledatelné - ustaveni MESES R=0,81
26.3. Stanovisko k Velikonocům, zavření průmyslu, predikce na první týden v dubnu 35-50tisíc, skutečnost 28tisíc, nepřijato R=0,80
31.3. Stanovisko k monoklonální terapii, jen upozornění, že existuje R=0,80
1.4. Stanovisko k obnovení prezenční výuky škol, „epidemická situace není dobrá“, otevírat jen opatrně a postupně, přijato částečně R=0,80
6.4. Oficiální přijetí MESES jako poradce ministerstva R=0,80
9.4. Stanovisko ke změnám opatření, apel na nezákonné prodloužení omezení shromažďování a zákazu vycházení, částečně přijato, ale nevymáháno a nerespektováno R=0,79
12.4. Stanovisko k otevírání škol, hlavně důraz na nerozšiřování praktické výuky R=0,79
16.4. Stanovisko k prodloužení izolačky, přijato, dopad na počet vytrasovaných neprůkazný R=0,82
16.4. Stanovisko k očkovaní Vaxzevria, očkovat nadále, respektováno, pořízení dalších vakcín se neuskutečnilo, čekání na vakcíny tohoto typu prodloužilo počet neočkovaných seniorů R=0,82
29.4 Situační zpráva, tvrzení o růstu R jako dopad předchozích rozvolnění, důraz na zpomalení rozvolňování, z větší části nerespektováno, nárůst R se ani nadále nepotvrdil R=0,75
10.5. Shrnutí situace, doporučení k opatrnosti, počkat 14 dní, uvolňovat opatrně podle balíčků, rozvolňování řídí Andrej Babiš podle momentální nálady R=0,67
Mě by spíš než vzájemné úklony a děkování zajímalo co dál. Abych to shrnul. Zatím platily následující axiomy:
1. COVID sice ohrožuje jen některé skupiny obyvatelstva, ty ale není možné ochránit.
2. Bod 1 vede k tomu, že při absenci efektivního potlačení nemoci dochází nutně v nějakém čase k zahlcení zdravotního systému a k neakceptovatelnému množství těžkých případů a úmrtí.
3. Bod2 vede k tomu, že dříve či později musí vlády sáhnout k nějak definovaným lock-downům.
4. Každé opatření typu plošné testování, dlouhodobé omezení hospodářských a kulturních aktivit je levnější než drahý lock-down. Čím drastičtější lock-down, tím efektivnější omezení nákazy, tím lepší ochrana obyvatelstva, tím levnější ekonomický dopad.
Na základě toho se daly pozorovat následující strategie:
1. Většinou asijské státy a některé další ostrovní oblasti zvolily taktiku plné eliminace viru za cenu odříznutí mezinárodního provozu a drastických uzávěr. Tato taktika byla dosud úspěšná, vedla občas k recidivě uzávěr milionových aglomerací. Jedná se o nestabilní stav (Japonsko, Vietnam,….), který se při rychlé vakcinaci může ukázat jako vítězný. Tato taktika se ukázala jako neprůchodná v zemích s otevřenou ekonomikou uprostřed jinak fungujících sousedů. Nejlepší příklad neúspěchu je asi Slovensko.
2. Velké i malé státy Evropy, jednotlivé státy US a další zvolily jo-jo taktiku více či méně úspěšného potlačení epidemie, uvolněn, potlačení…., případně nekonečných neúčinných uzávěr.
3. Taktiky typu ochránit ohrožené skupiny a nechat promořit obyvatelstvo více či méně selhaly.
V současné době díky vakcínám a dostupné efektivní léčbě pro nás neplatí axiom 1, tedy ani 2-4. To předefinovává možnosti dalšího postupu. Ty jsou:
1. Důsledně očkovat ohrožené skupiny, cílit očkování podle rizika, léčit ohrožené, přejít ke standardní medicínské praxi v okamžiku, kdy zdravotní riziko nepřesahuje riziko jiných chorob, sledovat standardními způsoby rizika změn, nicméně nesoustředit se jen na jednu chorobu, ale sledovat souběžně i jiná rizika typu variant ptačí chřipky, nových koronavirů apod. Ekonomické náklady přestat srovnávat nákladem lock-downů, ale vycházet ze standardních zdravotnických benchmarků při prioritizaci. Touto cestou z nějakých důvodů nejdeme. Vakcinace měla jen velmi přibližné priority, nebyla cílená primárně na ohrožené obyvatelstvo, plýtvalo se vakcínami na několik milionů již promořených a stále se plýtvá druhou dávkou na již promořené. S cílenou vakcinací bychom měli ohrožené skupiny již ochráněné. Dále plánujeme dlouhodobá plošná testování, omezování ve školách i v září, nevyčíslujeme náklady s poukazem, že při epidemii na penězích nezáleží, protože odkazujeme na již neplatný axiom 4.
2. Obětovat nějaké množství životů a snažit se o co nejrychlejší potlačení celkového počtu nakazitelných očkováním. Touto cestou jdeme jen částečně, protože plýtváme vakcínami, viz výše. Zároveň počítáme s dlouhodobými opatřeními i po dosažení kolektivní imunity.
3. Obětovat nějaké množství životů, snažit se o dlouhodobé potlačení incidence k nule ať to stojí, co to stojí, přejít na nový normál ohledně potlačení předchozího způsobu života, potlačení politických svobod, dát vůdci volné ruce, aby ve svých promluvách k národu rozhodoval, co zrovna povolí a dával instrukce, jak máme žít. Touto cestou patrně teď jdeme, ta vede k finančnímu kolapsu zdravotnictví, nemožnosti léčit jiné choroby a společensky k režimu rusko-tureckého typu.
Tak by mě zajímalo, kterou z těch cest preferuje Jan Kulveit, MESES a kterou preferují jeho příznivci. Bohužel se dozvídáme nové a nové harmonogramy, neustále se mění jednotlivá opatření, neustále se znovu vydávají opatření protiprávní zrušená soudem, ale cíl není znám.
Všechny státy Evropy a USA nezvolily jo-jo taktitu. Ve Evropě Švédsko a některé státy USA zvolily taktiku mírnějších opatření držených po delší dobu. Škody se jim tedy podařilo rozložit lépe a mrtvých mají také (někteří i o dost) méně než my. My jsme si neomylně vybrali to nejhorší z obou světů, i když v tom zdaleka nejsme sami - jak řekl Francois Balloux z UCL už loni v září "In fact, most countries in the world are currently doing in effect doing 'mitigation', whilst paying the costs of 'suppression'."
JJ trochu jsem to zjednodušil, já myslím, že na pořádnou analýzu je ještě brzy. Na první pohled je to jednoduché, ale srovnávat relativně pořád průmyslovou ČR s Thajskem prostě nefunguje. Mě ale teď opravdu zajímá hlavně ta představa o budoucnosti, jestli se vrátíme k racionálnímu fungování s vyváženým přístupem k rizikům různého charakteru, nebo se budeme nechat nadále hypnotizovat čistě COVIDem jako králík kobrou.
Díky za to, co děláte.
Já se teda bojím toho, že právě jde o ty volby a epistemickou krizi a nejde o to, aby zůstala příčetná menšina. Pandemie je jenom instance toho problému, že jo... Pokud volby dopadnou tak, že zůstane u moci současná garnitura, což by mi přišlo naprosto zničující a smutné, ale kognitivně pochopitelné a pouze vypovídající o poměrech ve společnosti, tak, myslím, už má smysl jenom emigrovat, protože proč si ničit život, když většina to tak zřejmě chce, ačkoliv nevědomě?
Kde je ta hranice, kdy se má člověk snažit jako mesiáš držet společnost pohromadě, a kdy hodit ručník do ringu s tím, že demokracie je o většině a ta rozhodla? Je to věc pocitu a osobnosti. Já proto děkuji všem, kdo výdrž stále mají, i když jiní už energii nemají. Bude to ještě pěkný shitstorm...
Velký respekt a dík. Vaše stanoviska a názory pro mě budou i nadále směrodatné.
Děkuju, budu se snažit nezapomenout. Děkuju za všechno, co pro dobrou paměť děláte i za všechno, co jste pro nezkreslené vnímání situace už udělal. Myslím, že Vás to muselo stát strašně moc sil. A myslím také, že ty síly byly dobře vynaložené.
To, že jsem ve veřejném prostoru viděla i lidi, jako jste Vy, mi dávalo (a dává) velkou naději, že se celospolečenské vnímání reality neutrhlo úplně ze řetězu. Že řada křiklounů může ovládnout veřejný prostor, ale že hlas rozumu může být pořád dost slyšet. A dokud je slyšet, tak můžeme hledat řešení.
Jsem Vám upřímně a docela osobně hrozně vděčná.
v covid vláknech na českém redditu je historie jasně zaznamenaná - https://www.reddit.com/r/cesky/comments/lpimm0/covid19_t%C5%99et%C3%AD_vl%C3%A1kno_nov%C3%A9_informace_a_%C4%8Dl%C3%A1nky_v
Jirko, nebojte, v červenci nic nebude. Článek pěkný, jen fakta jsou zastaralá či neověřená.
Já se obávám, že nic nekončí. Indická je mnohonásobně smrtelnější, brazilská snad ještě víc. Indická je v GB, začala tam nová vlna. Brazilská je v Belgii, která je nyní silně zasažená. Hranice jsou otevřené. Přijde to sem, odhaduji do začátku července novou vlnu. Bude to apokalypsa, lidi jsou stále větší sobci, takže to už zdravotnictví neustojí. Zde jsem o pandemii napsal článek https://voxpopuliblog.cz/pandemicky-i-ekonomicky-uspech-vychodni-asie-a-australie-vs-evropske-promorovani-klicem-jsou-zavrene-hranice/
I když je ten text hlavně o politice a souboji skupin s vyhraněným názorem na věc, dovolil bych si poznámku, ,která nevidí věci tak černobíle. Osobně jsem celou dobu byl toho názoru, že je efektivním a efektivně vynuceným způsobem zabránit neřiditelnému šíření epidemie. Přesto považuji některé argumenty připisované spíše odpůrcům takového přístupu za legitimní a důležité. Je to hlavně zachování právního státu. Když čtu některé repliky na příznivcích iniciativy Sníh, tak si nemohu odmyslet paralelu k Rudému právu, eventuálně k starším tiskovinám z doby 2. republiky. Jestliže jsou soudy, odborníci či jinak smýšlející veřejnost zesměšňováni jako příznivci takzvané demokracie, takzvaných lidských práv či takzvané svobody, je tu něco špatně, je to nostalgie po něčem, co dostalo novou velkou příležitost. To, že jsme se od principu, že kromě zákonů nám nemá nikdo co nařizovat dostali k systému, kdy smíme dělat jen to, co je obsahem "opatření", které nám sdělí panovník v relaci Čaulidi, aniž by byl komunikován cíl, aniž by se někdo namáhal "opatření" zdůvodnit a aniž by se přitom hledělo na zákon a soudy, dává docela chmurnou perspektivu, kterou doceňují převážně spíše ti, kteří už něco podobného zažili. V tomto smyslu je třeba spíš než zásada "nezapomeňte" , zásada "dávejte pozor". Kromě toho ale se mi zdá poněkud předčasné odtroubit konec problematiky epidemie. Ta je sice podle všeho za námi, ale myslím, že je spousta práce a dat na to, abychom nejen přenastavili procesy, ale naučili se z nich lépe modelování a kvantifikacím pro případ, že by se nám to v budoucnu hodilo. Mám k tomu poznámku v diskusi o plošných opatřeních.
Zmínil jste Orwela, 1984. Váš neolekt je dokomalý. Jste vícneždobrý člen Vnistrany!
Mazáním příspěvků, které s vámi nesouhlasí, jste tu bitvu prohrál ještě než pořádně začala. Moc dobře jsem si všiml kolik příspěvků tu bylo dnes dopoledne a kolik jich tu je teď.
Na internetu je prakticky neomezeně prostoru pro diskusi, není tedy důvod, aby příspěvky, které mě nebaví ani číst, ani mazat, byly tady. Nijak netajím, že co mi přijde nad nějakou hranicí neužitečnosti, urážlivé, repetitivní, příliš zmatené atd. mažu. Ideálně bych zde měl rád diskusi, kterou mi přijde pro informovaného přemýšlivého čtenáře užitečné číst.
Prostory pro nemoderanovou výměnu urážek jsou na internetu v přebytku, prostory pro moderovanou diskusi vzácnější.
"příspěvků, které s vámi nesouhlasí", pěkný eufemismus :-)
dovedu si představit....
Dobrý den,
Jako vážený člen MESES mi jistě budete schopen poradit. Optal jsem se Vašich příznivců na iniciativě Sníh a dalších členů iniciativy MESES, jaká přijatá opatření podle nich přispěla k zlepšení stavu epidemie a jak se dá dokladovat, že přijaté balíčky, ke kterým se MESES hlásí, vedly k lepšímu výsledku, než předchozí systém PES. Bohužel jsem zatím z žádné strany nedostal odpověď. Níže předkládám fakta, která jsou známa z veřejné části fungování skupiny, spolu s přehledem o momentálním stavu epidemie. Když to shrnu, během celé známé existence MESES se stav epidemie vyjádřený standardně relativním počtem nově nakažených přes číslo R neměnil nad rámec náhodných fluktuací, pouze v poslední době s rychlejší vakcinací klesá. Obecným rysem známých doporučení je varování před rychlejším uvolňováním, žádný krok v tomto smyslu se ovšem neodrazil v změně trendu R. Doporučení bohužel až na výjimku ohledně predikce počtu nakažených na začátku dubna nebyla doplněna kvantifikací z pohledu budoucího vývoje. Tato jediná výjimka ukázala výrazné přestřelení předpokládaného rizika.
Fakta:
12.3. Toto datum se udává, ale není dohledatelné - ustaveni MESES R=0,81
26.3. Stanovisko k Velikonocům, zavření průmyslu, predikce na první týden v dubnu 35-50tisíc, skutečnost 28tisíc, nepřijato R=0,80
31.3. Stanovisko k monoklonální terapii, jen upozornění, že existuje R=0,80
1.4. Stanovisko k obnovení prezenční výuky škol, „epidemická situace není dobrá“, otevírat jen opatrně a postupně, přijato částečně R=0,80
6.4. Oficiální přijetí MESES jako poradce ministerstva R=0,80
9.4. Stanovisko ke změnám opatření, apel na nezákonné prodloužení omezení shromažďování a zákazu vycházení, částečně přijato, ale nevymáháno a nerespektováno R=0,79
12.4. Stanovisko k otevírání škol, hlavně důraz na nerozšiřování praktické výuky R=0,79
16.4. Stanovisko k prodloužení izolačky, přijato, dopad na počet vytrasovaných neprůkazný R=0,82
16.4. Stanovisko k očkovaní Vaxzevria, očkovat nadále, respektováno, pořízení dalších vakcín se neuskutečnilo, čekání na vakcíny tohoto typu prodloužilo počet neočkovaných seniorů R=0,82
29.4 Situační zpráva, tvrzení o růstu R jako dopad předchozích rozvolnění, důraz na zpomalení rozvolňování, z větší části nerespektováno, nárůst R se ani nadále nepotvrdil R=0,75
10.5. Shrnutí situace, doporučení k opatrnosti, počkat 14 dní, uvolňovat opatrně podle balíčků, rozvolňování řídí Andrej Babiš podle momentální nálady R=0,67
Dobrý den,
Mě by spíš než vzájemné úklony a děkování zajímalo co dál. Abych to shrnul. Zatím platily následující axiomy:
1. COVID sice ohrožuje jen některé skupiny obyvatelstva, ty ale není možné ochránit.
2. Bod 1 vede k tomu, že při absenci efektivního potlačení nemoci dochází nutně v nějakém čase k zahlcení zdravotního systému a k neakceptovatelnému množství těžkých případů a úmrtí.
3. Bod2 vede k tomu, že dříve či později musí vlády sáhnout k nějak definovaným lock-downům.
4. Každé opatření typu plošné testování, dlouhodobé omezení hospodářských a kulturních aktivit je levnější než drahý lock-down. Čím drastičtější lock-down, tím efektivnější omezení nákazy, tím lepší ochrana obyvatelstva, tím levnější ekonomický dopad.
Na základě toho se daly pozorovat následující strategie:
1. Většinou asijské státy a některé další ostrovní oblasti zvolily taktiku plné eliminace viru za cenu odříznutí mezinárodního provozu a drastických uzávěr. Tato taktika byla dosud úspěšná, vedla občas k recidivě uzávěr milionových aglomerací. Jedná se o nestabilní stav (Japonsko, Vietnam,….), který se při rychlé vakcinaci může ukázat jako vítězný. Tato taktika se ukázala jako neprůchodná v zemích s otevřenou ekonomikou uprostřed jinak fungujících sousedů. Nejlepší příklad neúspěchu je asi Slovensko.
2. Velké i malé státy Evropy, jednotlivé státy US a další zvolily jo-jo taktiku více či méně úspěšného potlačení epidemie, uvolněn, potlačení…., případně nekonečných neúčinných uzávěr.
3. Taktiky typu ochránit ohrožené skupiny a nechat promořit obyvatelstvo více či méně selhaly.
V současné době díky vakcínám a dostupné efektivní léčbě pro nás neplatí axiom 1, tedy ani 2-4. To předefinovává možnosti dalšího postupu. Ty jsou:
1. Důsledně očkovat ohrožené skupiny, cílit očkování podle rizika, léčit ohrožené, přejít ke standardní medicínské praxi v okamžiku, kdy zdravotní riziko nepřesahuje riziko jiných chorob, sledovat standardními způsoby rizika změn, nicméně nesoustředit se jen na jednu chorobu, ale sledovat souběžně i jiná rizika typu variant ptačí chřipky, nových koronavirů apod. Ekonomické náklady přestat srovnávat nákladem lock-downů, ale vycházet ze standardních zdravotnických benchmarků při prioritizaci. Touto cestou z nějakých důvodů nejdeme. Vakcinace měla jen velmi přibližné priority, nebyla cílená primárně na ohrožené obyvatelstvo, plýtvalo se vakcínami na několik milionů již promořených a stále se plýtvá druhou dávkou na již promořené. S cílenou vakcinací bychom měli ohrožené skupiny již ochráněné. Dále plánujeme dlouhodobá plošná testování, omezování ve školách i v září, nevyčíslujeme náklady s poukazem, že při epidemii na penězích nezáleží, protože odkazujeme na již neplatný axiom 4.
2. Obětovat nějaké množství životů a snažit se o co nejrychlejší potlačení celkového počtu nakazitelných očkováním. Touto cestou jdeme jen částečně, protože plýtváme vakcínami, viz výše. Zároveň počítáme s dlouhodobými opatřeními i po dosažení kolektivní imunity.
3. Obětovat nějaké množství životů, snažit se o dlouhodobé potlačení incidence k nule ať to stojí, co to stojí, přejít na nový normál ohledně potlačení předchozího způsobu života, potlačení politických svobod, dát vůdci volné ruce, aby ve svých promluvách k národu rozhodoval, co zrovna povolí a dával instrukce, jak máme žít. Touto cestou patrně teď jdeme, ta vede k finančnímu kolapsu zdravotnictví, nemožnosti léčit jiné choroby a společensky k režimu rusko-tureckého typu.
Tak by mě zajímalo, kterou z těch cest preferuje Jan Kulveit, MESES a kterou preferují jeho příznivci. Bohužel se dozvídáme nové a nové harmonogramy, neustále se mění jednotlivá opatření, neustále se znovu vydávají opatření protiprávní zrušená soudem, ale cíl není znám.
Všechny státy Evropy a USA nezvolily jo-jo taktitu. Ve Evropě Švédsko a některé státy USA zvolily taktiku mírnějších opatření držených po delší dobu. Škody se jim tedy podařilo rozložit lépe a mrtvých mají také (někteří i o dost) méně než my. My jsme si neomylně vybrali to nejhorší z obou světů, i když v tom zdaleka nejsme sami - jak řekl Francois Balloux z UCL už loni v září "In fact, most countries in the world are currently doing in effect doing 'mitigation', whilst paying the costs of 'suppression'."
JJ trochu jsem to zjednodušil, já myslím, že na pořádnou analýzu je ještě brzy. Na první pohled je to jednoduché, ale srovnávat relativně pořád průmyslovou ČR s Thajskem prostě nefunguje. Mě ale teď opravdu zajímá hlavně ta představa o budoucnosti, jestli se vrátíme k racionálnímu fungování s vyváženým přístupem k rizikům různého charakteru, nebo se budeme nechat nadále hypnotizovat čistě COVIDem jako králík kobrou.
Je třeba srovnávat srovnatelné. Podle mého názoru ale švédský přístup u nás pravděpodobně replikovatelný byl. A když ne ten, tak rakouský.
Děkujeme!