Nemám bohužel možnost pročíst všechny články, takže nevím jestli to v nich není zmíněno, ale zajímavá jsou tvrzení farmaceutických firem o výrazném poklesu prodeje například antibiotik nebo léků proti průjmu až na 30% původních obratů. Což opět naznačuje že opatření mají nejspíše poměrně silný brzdný účinek na ostatní choroby, z čehož lze odvozovat, že i covid je takto bržděn.
Myslím, že bude dobré ještě v tom výzkumu pokročit a vést tu debatu dál. Tedy opatření samozřejmě fungují. Přinejmenším fungují v drastické formě typu Austrálie či Čína a do doby, než se absolutní kontrola zvrtne jak například v Japonsku. Citované práce ale z mého pohledu vycházejí ze zjednodušeného modelu vývoje epidemie a nereflektují něco, co bych nazval principem symetrie. Základním modelem, se kterým se pracuje, je exponenciální šíření s parametrem R. Ten nemusí ve všech pracích být považován za konstantu, ale nejsou mu připisovány a odfiltrovávány systematické trendy. Když pomineme faktor promoření, může se R v čase měnit vzhůru při přítomnosti různě agresivních mutací, může se ale měnit i složitějším způsobem. Běžně se předpokládá homogenita populace vzhledem k nákaze. Ta je ve skutečnosti více či méně porušena, a to regionálně (příkladem budiž Chebsko) či sociálními skupinami nebo nestejnou afinitou k nakažení mezi například věkovými skupinami. Celkové pozorované R se potom může měnit nahoru i dolů v závislosti na nestejnoměrném promořování nehomogenních skupin. Efekt vládních opatření působí prostřednictvím omezení epidemiologicky závažných kontaktů, ty jsou úměrné R. Běžně se sleduje období po nasazení takových opatření, nicméně po jejich uvolnění dochází k symetrickému navýšení kontaktů na původní úroveň a R se vrací na předchozí hodnotu. Byl by to krásný argument pro to, že každá mitigace vede k jo-jo stylu řízení, kdyby to ovšem fungovalo. Studie tento symetrický efekt, alespoň zčásti ignorují. Argumentem, proč by se nemuselo R vrátit na původní úroveň je, že menší počet případů umožňuje lepší kontrolu a trasování. To by mohl být validní argument, nicméně nižšího počtu je dosaženo již před uvolněním, tedy po uvolnění musí nutně R vzrůst na původní úroveň sníženou o již dosaženou vyšší efektivitu. Spíš než důkladná revize publikovaných mezinárodních studií mě zajímala situace u nás. Porovnáním trendů R před a po opatřeních se ukazuje, že data nepodporují efekt jejich účinnosti. Shrnuto v http://weiss.cz/opatreni.pdf. Zejména efekt symetrie v řadě rozvolnění zcela chybí. V našem případě lze jeho absenci vysvětlovat ještě dvěma dalšími efekty. Je jím plošné testování a očkování. Ohledně plošného testování, poměr detekce pozitivních vůči celkově pozitivním se skoro nezměnil po masivním nárůstu testování v době nasazení povinného testování na pracovištích, ani po dalším rozšíření o postupně naplňované školy, jeho podíl na omezení infekcí patrně existoval, ale nebyl nijak materiální, aby mohl vyvážit navýšení R, pokud by efekt dosud uvolněných opatření byl materiální. Ohledně očkování je to poněkud složitější výpočet, nicméně se jednalo o postupně nabíhající efekt již v době lock-downu před prvním rozvolněním a delší dobu se postupovalo podobným tempem. Zhruba odhadnutý efekt proočkovaností souhlasí s poklesem R od uvolnění. V našem konkrétním případě by se bližším modelováním po krajích nejspíš dospělo k tomu, že efekt prudkého nárůstu a následného poklesu byl primárně ovlivněn nikoli lock-downem, ale promořením (přinejmenším části populace) v nejpostiženějších okresech, které s v další fázi staly premianty.
Já jen k té ochotě komunikovat, jednu dobu jsem trochu sledoval Váš FB - protože se tam objevují relevantní a seriózní příspěvky - a občas napsal nějaký komentář, troufám si říct vždy slušný a opřený o fakta, eventuálně s dotazem. Po komentáři k metodice jedné z Vašich prací jsem byl bez vysvětlení odříznut od možnosti komentovat. Psal jsem Vám ještě mail s dotazem, co Vás k tomu vedlo, ale nedostal jsem odpověď.
Opatření při kterých jsou zavřené základní školy jsou velmi škodlivá, odhaduje se že způsobí zkrácení věku těchto dětí mnohem více než o kolik let zkrátil lidem životy kovid- k takovému odhadu došli například v USA.
USA mají dlouho už jen mírná opatření, jakto že tam mají výrazný pokles?
Nemám bohužel možnost pročíst všechny články, takže nevím jestli to v nich není zmíněno, ale zajímavá jsou tvrzení farmaceutických firem o výrazném poklesu prodeje například antibiotik nebo léků proti průjmu až na 30% původních obratů. Což opět naznačuje že opatření mají nejspíše poměrně silný brzdný účinek na ostatní choroby, z čehož lze odvozovat, že i covid je takto bržděn.
Za mě bylo hlavní chybou otevření hranic. Ty měly být zavřené, od vzniku mutací i pro pendlery.
A nefunkčnost trasování. Ve Vietnamu jde do karantény 5 vrstev kontaktů nakaženého, v Česku se ani práce ani školní třída nezavře, když je tam nákaza.
Myslím, že bude dobré ještě v tom výzkumu pokročit a vést tu debatu dál. Tedy opatření samozřejmě fungují. Přinejmenším fungují v drastické formě typu Austrálie či Čína a do doby, než se absolutní kontrola zvrtne jak například v Japonsku. Citované práce ale z mého pohledu vycházejí ze zjednodušeného modelu vývoje epidemie a nereflektují něco, co bych nazval principem symetrie. Základním modelem, se kterým se pracuje, je exponenciální šíření s parametrem R. Ten nemusí ve všech pracích být považován za konstantu, ale nejsou mu připisovány a odfiltrovávány systematické trendy. Když pomineme faktor promoření, může se R v čase měnit vzhůru při přítomnosti různě agresivních mutací, může se ale měnit i složitějším způsobem. Běžně se předpokládá homogenita populace vzhledem k nákaze. Ta je ve skutečnosti více či méně porušena, a to regionálně (příkladem budiž Chebsko) či sociálními skupinami nebo nestejnou afinitou k nakažení mezi například věkovými skupinami. Celkové pozorované R se potom může měnit nahoru i dolů v závislosti na nestejnoměrném promořování nehomogenních skupin. Efekt vládních opatření působí prostřednictvím omezení epidemiologicky závažných kontaktů, ty jsou úměrné R. Běžně se sleduje období po nasazení takových opatření, nicméně po jejich uvolnění dochází k symetrickému navýšení kontaktů na původní úroveň a R se vrací na předchozí hodnotu. Byl by to krásný argument pro to, že každá mitigace vede k jo-jo stylu řízení, kdyby to ovšem fungovalo. Studie tento symetrický efekt, alespoň zčásti ignorují. Argumentem, proč by se nemuselo R vrátit na původní úroveň je, že menší počet případů umožňuje lepší kontrolu a trasování. To by mohl být validní argument, nicméně nižšího počtu je dosaženo již před uvolněním, tedy po uvolnění musí nutně R vzrůst na původní úroveň sníženou o již dosaženou vyšší efektivitu. Spíš než důkladná revize publikovaných mezinárodních studií mě zajímala situace u nás. Porovnáním trendů R před a po opatřeních se ukazuje, že data nepodporují efekt jejich účinnosti. Shrnuto v http://weiss.cz/opatreni.pdf. Zejména efekt symetrie v řadě rozvolnění zcela chybí. V našem případě lze jeho absenci vysvětlovat ještě dvěma dalšími efekty. Je jím plošné testování a očkování. Ohledně plošného testování, poměr detekce pozitivních vůči celkově pozitivním se skoro nezměnil po masivním nárůstu testování v době nasazení povinného testování na pracovištích, ani po dalším rozšíření o postupně naplňované školy, jeho podíl na omezení infekcí patrně existoval, ale nebyl nijak materiální, aby mohl vyvážit navýšení R, pokud by efekt dosud uvolněných opatření byl materiální. Ohledně očkování je to poněkud složitější výpočet, nicméně se jednalo o postupně nabíhající efekt již v době lock-downu před prvním rozvolněním a delší dobu se postupovalo podobným tempem. Zhruba odhadnutý efekt proočkovaností souhlasí s poklesem R od uvolnění. V našem konkrétním případě by se bližším modelováním po krajích nejspíš dospělo k tomu, že efekt prudkého nárůstu a následného poklesu byl primárně ovlivněn nikoli lock-downem, ale promořením (přinejmenším části populace) v nejpostiženějších okresech, které s v další fázi staly premianty.
Já jen k té ochotě komunikovat, jednu dobu jsem trochu sledoval Váš FB - protože se tam objevují relevantní a seriózní příspěvky - a občas napsal nějaký komentář, troufám si říct vždy slušný a opřený o fakta, eventuálně s dotazem. Po komentáři k metodice jedné z Vašich prací jsem byl bez vysvětlení odříznut od možnosti komentovat. Psal jsem Vám ještě mail s dotazem, co Vás k tomu vedlo, ale nedostal jsem odpověď.
Opatření při kterých jsou zavřené základní školy jsou velmi škodlivá, odhaduje se že způsobí zkrácení věku těchto dětí mnohem více než o kolik let zkrátil lidem životy kovid- k takovému odhadu došli například v USA.
USA mají dlouho už jen mírná opatření, jakto že tam mají výrazný pokles?
Jsem rád, že jste zmínil i práci mých kolegů z complexity science hub Vienna, určitě i ostatní jsou zajímavé
Zajímavý článek, díky.