U pozitivity se dá čekat že při stejné situaci bude časem růst. U lidí co jsou poslání na test protože se necítí dobře lze čekat, že časem se lékaři naučí lépe rozpoznat koho poslat na test (kdo by mohl mít covid) a u koho to na covid nevypadá (a poslat ho místo toho na test na jinou nemoc). Podobně časem získá zkušenosti i hygiena a trasování.
poté, co jsem získal odkaz na Váš blog jsem se pustil do jeho čtení, čímž jsem se mimojiné dostal i k dokumentu, ve kterém popisujete způsob výpočtu indexu rizika, který je velmi pěkně popsán a kromě své komplexnosti mne překvapil i jeho relativně snadnou rozšiřitelností a širokou aplikovatelností (s mírnými změnami lze využít na jakoukoliv nemoc, i třeba na tu, kde jsou rizikovou skupinou děti atp.). Když se mi vše o víkendu rozleželo v hlavě, dospěl jsem ke dvěma závěrům, které zde zmiňujete - a to, že
1. PES (jako komplex - index rizika doplněný tabulkou restrikcí) jsou zpětnovazebním regulátorem
2. Kvalita regulace je závislá jednak na citlivém nastavení konstant C0 a C1 indexu rizika a jednak na propracovanosti tabulky
Nicméně, bez hlubokých výpočtů (na které nemám čas ani odbornost) se zdá, že opravdu k oscilacím může dojít, a to v důsledku nevhodného nastavení restrikcí (podcenění nějakého rizika) nebo příliš "měkkého" nastavení konstant C0 a C1. Perioda těchto oscilací by pak odpovídala "dopravnímu zpoždění PES" (rozhodování o změně úrovně probíhá jednou týdně) doplněné o periodu inkubační doby, tzn. dejme tomu 14 dní.
Vezmu-li v úvahu to, v jakém stavu je momentálně epidemie v ČR, zdá se mi, že pokud nepřijde razantní zásah zvenčí (očkování, tvrdý lockdown), opravdu může dojít zamrznutí na nějakém stupni PES, či spíše k oscilacím mezi některými stupni (kdybych byl skutečně pesimista, odhadl bych to mezi stupni 3 - 5, reálně možná mezi 3 a 4). Absolutní utlumení se pak ryze na základě systému PES zdá nereálné. Jaký je v tomto ohledu Váš názor? Můžete publikovat například některé z provedených simulací?
U pozitivity se dá čekat že při stejné situaci bude časem růst. U lidí co jsou poslání na test protože se necítí dobře lze čekat, že časem se lékaři naučí lépe rozpoznat koho poslat na test (kdo by mohl mít covid) a u koho to na covid nevypadá (a poslat ho místo toho na test na jinou nemoc). Podobně časem získá zkušenosti i hygiena a trasování.
Vážený pane kolego,
poté, co jsem získal odkaz na Váš blog jsem se pustil do jeho čtení, čímž jsem se mimojiné dostal i k dokumentu, ve kterém popisujete způsob výpočtu indexu rizika, který je velmi pěkně popsán a kromě své komplexnosti mne překvapil i jeho relativně snadnou rozšiřitelností a širokou aplikovatelností (s mírnými změnami lze využít na jakoukoliv nemoc, i třeba na tu, kde jsou rizikovou skupinou děti atp.). Když se mi vše o víkendu rozleželo v hlavě, dospěl jsem ke dvěma závěrům, které zde zmiňujete - a to, že
1. PES (jako komplex - index rizika doplněný tabulkou restrikcí) jsou zpětnovazebním regulátorem
2. Kvalita regulace je závislá jednak na citlivém nastavení konstant C0 a C1 indexu rizika a jednak na propracovanosti tabulky
Nicméně, bez hlubokých výpočtů (na které nemám čas ani odbornost) se zdá, že opravdu k oscilacím může dojít, a to v důsledku nevhodného nastavení restrikcí (podcenění nějakého rizika) nebo příliš "měkkého" nastavení konstant C0 a C1. Perioda těchto oscilací by pak odpovídala "dopravnímu zpoždění PES" (rozhodování o změně úrovně probíhá jednou týdně) doplněné o periodu inkubační doby, tzn. dejme tomu 14 dní.
Vezmu-li v úvahu to, v jakém stavu je momentálně epidemie v ČR, zdá se mi, že pokud nepřijde razantní zásah zvenčí (očkování, tvrdý lockdown), opravdu může dojít zamrznutí na nějakém stupni PES, či spíše k oscilacím mezi některými stupni (kdybych byl skutečně pesimista, odhadl bych to mezi stupni 3 - 5, reálně možná mezi 3 a 4). Absolutní utlumení se pak ryze na základě systému PES zdá nereálné. Jaký je v tomto ohledu Váš názor? Můžete publikovat například některé z provedených simulací?
Děkuji,
Karel Hruška