Změnilo by se nějak vyznění a smysl článku, kdybychom místo místo slova ivermectin dali slovo mRNA vakcíny? Tam přece došlo k jasnému porušení procedur s tím, že máme mimořádnou situaci...
Tak ono pravděpodobnost že funguje Ivermektinu bude řádově podobná jako pravděpodobnost že funguje jeden z těch nových antivirových léků vyvinutých specielně proti koronaviru. Omezené množství dat o úcinnosti, nějaké studie vypadají nadějně, ale zdaleka není jistota.
No ale významný rozdíl je v dostupmosti. Množství těch nových léků je omezené a jsou drahé, zatímco ivermektinu je celkem dost, cena dostupná a výroba je zavedená.
Není se co divit, že ti co nemají nic jiného sáhnou po ivermektinu kde je nějaká šance, že to k něčemu je, ani se není co divit varováním před použitím, protože studie vedlejších účinků se nedělaly pro masivní nasazení u pacientů z těžkým virovým onemocněním.
Co je smutné je, že nepříbývá těch studií účinnosti ivermektinu. No je to celkem pochopitelné. Ivermektin má svůj stálý odbyt jako antiparazitikum, a pro výrobce je investice to studií pro nové dočasné použití riziková. Naproti tomu u těch nových léků bude větší snaha do dalších studií investovat nebo prosadit jejich užití bez dostatečných dat, protože jiný odbyt nemají.
Nižší míra aktualizace pravděpodobností ve prospěch víry v účinnost léků u expertů je asi i adaptací na existenci publikačního biasu. Expert holt ví, že o pozitivních výsledcích studie má větší šanci se dozvědět, než o negativních. Veřejnost si to buď neuvědomuje, nebo to přinejmenším nemá zažité.
Mimochodem by mě zajímalo, jak velký je tenhle bias dnes. Na straně odborných žurnálů se o problému ví a snad je snaha s tím něco dělat, ale jak vypadá realita? Jaký je nepoměr v praktické šanci publikovat mezi klinickými studiemi s pozitivním a negativním výsledkem?
Jiná věc jsou samozřejmě běžná média. Šance, že televize odvysílá reportáž na téma "preparát XY kovid neléčí" je nenulová jen v případě, že v účinnost preparátu XY už nemalé množství lidí věří, ale asi i tehdy je taková zpráva méně atraktivní pro odvysílání než opak ve stylu "objevil se nový lék".
To je náhoda. Dneska jsem se o Ivermektinu bavil s jedním významným českým lékařem, který spolupracuje s farmaceutickými společnostmi na vývoji léků. Jeden jeho kolega popsal situaci kolem covidu, jako bychom se vědecky vrátili do 16. století. Nevím jestli někdo četl práci, kterou napsal o Invermektinu profesor Beran, ale kdyby něco podobného napsal student medicíny, tak by by vyražen od zkoušky. Že se toto hodnocení zakládá na pravdě lze ověřit snadno. Stačí poslat práci do nějakého časopisu s významným impact faktorem, kde se hezky zaslepí jméno autora, dá se 5ti odborníkům k přečetní a vážně bych si rád přečetl jejich hodnocení. A je to tak jak říkáte, nějaký N=1000 vzorek o který by se dalo opřít prostě není. Proč? Protože se chce hlavně prodat, politici, kteří přinesou spásu v podobě Invermektinu dostanou hlasy a budou zvolení a kdyby se ukázalo, že nefunguje, tak už budou dávno v sedle a máme ověřeno, že za věci, co nefungují se z politiky nevyhazuje.
Změnilo by se nějak vyznění a smysl článku, kdybychom místo místo slova ivermectin dali slovo mRNA vakcíny? Tam přece došlo k jasnému porušení procedur s tím, že máme mimořádnou situaci...
A ještě dotaz. Jak byste okomentoval následující odkaz? https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/kolumbijskou-studii-o-ivermektinu-sponzorovali-vyrobci-vakcin-proti-covidu-19-40353187
https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2777389?utm_source=twitter&utm_campaign=content-shareicons&utm_content=article_engagement&utm_medium=social&utm_term=030421&fbclid=IwAR11DKNhfF8ymKo3HLrTScTq_QYaCZWmUPZPmJjqp7em0IOXD89AVqgU6KY#.YEENJMwggDY.twitter
https://pbs.twimg.com/media/EvqfR7pXMAQ2hpC?format=png&name=900x900
Tak ono pravděpodobnost že funguje Ivermektinu bude řádově podobná jako pravděpodobnost že funguje jeden z těch nových antivirových léků vyvinutých specielně proti koronaviru. Omezené množství dat o úcinnosti, nějaké studie vypadají nadějně, ale zdaleka není jistota.
No ale významný rozdíl je v dostupmosti. Množství těch nových léků je omezené a jsou drahé, zatímco ivermektinu je celkem dost, cena dostupná a výroba je zavedená.
Není se co divit, že ti co nemají nic jiného sáhnou po ivermektinu kde je nějaká šance, že to k něčemu je, ani se není co divit varováním před použitím, protože studie vedlejších účinků se nedělaly pro masivní nasazení u pacientů z těžkým virovým onemocněním.
Co je smutné je, že nepříbývá těch studií účinnosti ivermektinu. No je to celkem pochopitelné. Ivermektin má svůj stálý odbyt jako antiparazitikum, a pro výrobce je investice to studií pro nové dočasné použití riziková. Naproti tomu u těch nových léků bude větší snaha do dalších studií investovat nebo prosadit jejich užití bez dostatečných dat, protože jiný odbyt nemají.
Nižší míra aktualizace pravděpodobností ve prospěch víry v účinnost léků u expertů je asi i adaptací na existenci publikačního biasu. Expert holt ví, že o pozitivních výsledcích studie má větší šanci se dozvědět, než o negativních. Veřejnost si to buď neuvědomuje, nebo to přinejmenším nemá zažité.
Mimochodem by mě zajímalo, jak velký je tenhle bias dnes. Na straně odborných žurnálů se o problému ví a snad je snaha s tím něco dělat, ale jak vypadá realita? Jaký je nepoměr v praktické šanci publikovat mezi klinickými studiemi s pozitivním a negativním výsledkem?
Jiná věc jsou samozřejmě běžná média. Šance, že televize odvysílá reportáž na téma "preparát XY kovid neléčí" je nenulová jen v případě, že v účinnost preparátu XY už nemalé množství lidí věří, ale asi i tehdy je taková zpráva méně atraktivní pro odvysílání než opak ve stylu "objevil se nový lék".
Dobrej blog.
To je náhoda. Dneska jsem se o Ivermektinu bavil s jedním významným českým lékařem, který spolupracuje s farmaceutickými společnostmi na vývoji léků. Jeden jeho kolega popsal situaci kolem covidu, jako bychom se vědecky vrátili do 16. století. Nevím jestli někdo četl práci, kterou napsal o Invermektinu profesor Beran, ale kdyby něco podobného napsal student medicíny, tak by by vyražen od zkoušky. Že se toto hodnocení zakládá na pravdě lze ověřit snadno. Stačí poslat práci do nějakého časopisu s významným impact faktorem, kde se hezky zaslepí jméno autora, dá se 5ti odborníkům k přečetní a vážně bych si rád přečetl jejich hodnocení. A je to tak jak říkáte, nějaký N=1000 vzorek o který by se dalo opřít prostě není. Proč? Protože se chce hlavně prodat, politici, kteří přinesou spásu v podobě Invermektinu dostanou hlasy a budou zvolení a kdyby se ukázalo, že nefunguje, tak už budou dávno v sedle a máme ověřeno, že za věci, co nefungují se z politiky nevyhazuje.