K demagogiím a polopravdám "vědecké sekce" ZF

Zdá se, že “vědecká odbočka” Zdravého Fóra slaví úspěch, a získala významnější vliv na veřejnou diskusi a politiku v Česku - prakticky možná i větší, než původní ZF.

Drobnost: zdá se, že “vědecká odbočka” Zdravého Fóra slaví úspěch, a získala významnější vliv na veřejnou diskusi a politiku v Česku - prakticky možná i větší, než původní ZF.

Kromě směsi pravdivých informací a spekulací to přináší veřejnosti také přísun polopravd, demagogií a manipulativních statistik vyšší sofistikovanosti.

Bohužel, část těchto manipulací formulovaných matematičtěji zřejmě zůstane bez výraznější odborné opozice. Oponovat a vyvracet různé zavádějící statistiky je dost práce; navíc obory jsou v česku malé, a řada ”matfyzáků” má ohromnou averzi ke sporům, natož veřejným.

Ani já na podrobné komentáře jednotlivých tvrzení nemám čas, energii ani chuť, ale zkusil bych alespoň popsat několik rétorických a manipulativních taktik, které se opakují významně často.

1. Rétorické zdůrazňování “proti-trendu” proti statisticky významnému efektu. V biologii nebo medicíně máloco platí 100%, nebo funguje se 100% účinností. Proto k celkem libovolnému stručně formulovanému tvrzení o účinnosti čehokoli lze vznést pravdivou “námitku” upozorňující na případy, které jsou proti trendu.

Například: očkování chrání před infekcí, a očkovaní jsou i méně rizikoví pro svoje okolí. Mnohem lépe než neočkované jsou pak chráněni před vážným průběhem. Demagogická taktika v praxi vypadá jako neustálé zdůrazňování například toho, že v nemocnicích je i dost očkovaných.

Samozřejmě že i očkovaní mohou onemocnět, a i šířit infekci, je to pravda a důležitý fakt, ale významná část diváků či čtenářů není zvyklá uvažovat ve statistických rozděleních a velikostech efektů, a popsaná tvrzení bohužel zkratkovitě interpretuje tak, že mezi skupinami není rozdíl, případně jako argument “když mi očkování neposkytuje jistotu, tak je zbytečné se očkovat”. (Hurá získat přirozenou imunitu!)

Tento typ demagogie není striktně vzato nepravdivý. Problém je, že “celá pravda” zároveň upozorňuje na významný efekt vakcín proti infekci, zároveň na to, že nejde o jistotu, a zároveň tento efekt klesá v čase.

Uznávám, že srozumitelně komunikovat jak to je doopravdy je náročné.

2. Ignorování výběrových efektů. Kdykoli se porovnávají nějaké skupiny lidí, je potřeba se pečlivě zamyslet, jestli mají stejné charakteristiky, případně co by do porovnání mohlo vnést nějaký bias. Pokud jsou skupiny nějak (sebe)vybrané, je třeba zvláštní opatrnosti. Taktéž: u porovnání čehokoli covidového je třeba vše pečlivě normalizovat na demografické charakteristiky - u starší populace riziko vážného průběhu covidu roste exponenciálně s věkem.

Příklad manipulace: první přiložený bublinový graf je z facebookové stránky Lucie Houfkové, členky nového “Národního institutu pro zvládnutí pandemie”. Ukazuje virové nálože očkovaných a neočkovaných, a byl zpočátku prezentován tak, že virové “nálože neočkovaných (červená bublina) a plně očkovaných (modrá bublina) nevypadají na to, že by očkovaní měli mít nižší virové nálože” a dokonce se spekulací “že by virové nálože očkovaných mohly být větší než virové nálože neočkovaných”.

Problém je, že neznáme klíčové charakteristiky obou skupin. Testují se neočkování spíš a dřív než očkování? To zní dost pravděpodobně! Ze studií víme, že virová nálož v průběhu covidu citlivě závisí na čase, tedy třeba 2 dny rozdílu mezi tím kdy se obě porovnávané skupiny dostanou na tesy, je zásadní problém. Dostanou se vůbec očkovaní s malou virovou náloží a asymptomatickým průběhem na testy? Dost možná často ne. Jak se mění virová nálož v čase?

Statistik s jasnou myslí a snahou dobrat se pravdy nejspíš musí dojít k závěru, že z podobného grafu se nedá říci v podstatě nic. Ani že jsou virové nálože stejné, ani že různé, ani čím to je. (Další problém intepretace je, že může jít o kusy mrtvého viru)

Naopak: u statistika který je hluboce ponořen do vlastních předem daných pravd a závěrů ovšem zdá se mohou podobné bubliny sloužit jako jakýsi Rorschachův test, kde se sice nedozvíme mnoho o světě, ale můžeme nahlédnout do biasů a zkreslení analytika.

Nutno dodat že co Lucie Houfková napsala striktně vzato není nepravdivé - virové nálože by například skutečně větší být mohly. Nebo stejné, nebo menší. Jsem ovšem naprosto přesvědčený, že velká většina fanoušků jejího blogu graf+předložené hypotézy přečte jako něco vágně protiočkovacího, co je přitom podloženo daty.

3. Ignorování kontrafaktuálního stavu. Kromě porovnávání skupin které nelze snadno přímo porovnat se manipulativního efektu dá často dosáhnout prostě i jen neporovnáváním, neuvažováním “co by bylo, kdyby”

Například: na již zmiňovaném blogu Lucie Houfkové se před časem objevil druhý graf (případy na Islandu) s komentářem

“Nové případy na Islandu se utrhly z řetězu.

81,48% populace je plně naočkováno.

23,44% populace dostalo třetí dávku.

Přestaňme si už nalhávat, že vakcíny se šířením něco udělají. (...)”

Jak je to ve skutečnosti? Současný vývoj epidemie je daný kombinací stavu imunity, sezónních vlivů na reprodukční číslo, sítí kontaktů, a vlastnostmi varianty Delta+. Bez vakcinace by se stejnou intenzitou kontaktů dokázala Delta+ vytvořit výrazně větší a rychlejší vlnu.

Hrubý odhad: odhad R z OWID pro Island je i při tom “utržení ze řetězu” pod 1.5. Omezující opatření jsou mírná, díky zvládnutí celého předchozího průběhu pandemie přirozenou imunitu měla zanedbatelná část populace, a počasí je dost nevlídné. Pokud si tedy někdo začne lhát, že vakcíny se šířením nedělají nic, měl by vysvětlit, kam se na Islandu ztratila velká část

z “přirozeného” reprodukčního čísla Delty, které se odhaduje 5-8.

Ignorováním kontrafaktuálního stavu se lze této otázce vyhnout.

4. Selektivní citace literatury. Problém je triviální: na stejné téma je třeba 6 studií, vyberete si dvě, které se hodí do narrativu který chcete, o 4 dalších mlčíte.

Například: asi nejrychlejší pokles imunity po vakcinaci vyšel ve "švédské studii" Nordström et al., zatím v preprintu. Naopak pokles pomalejší vyšel ve studii na kanadských datech Skowronski et al, též zatím v prerpintu. Tipněte si, o čem od zmíněné skupiny uslyšíte.

Uvedeným výběrem příkladů nechci nijak zvlášť zdůraznit Lucii Houfkovou - měla prostě tu smůlu že její vyjádření jsou snadno dostupná na facebooku, citovatelná a natolik jasná, že se na nich dají problémy ukázat; jiní lidé ze stejných kruhů vystupují dost možná mnohem nemyslněji nebo demagogičtěji v běžných médiích nebo uzavřených jednáních, nicméně nemám rád videa.

Co naopak zdůraznit chci je, že i když zdaleka ne všechna vyjádření lidí z těchto kruhů jsou manipulativní, a řada postřehů je legitimních, manipulace, zavádějící vyjádření nebo polopravdy jsou natolik četné, že by to měl mít na paměti každý, kdo z těchto zdrojů čerpá nebo vychází.

Pro předejití možným nedorozuměním: je několik věcí které si nemyslím, a tímto postem nechci ani říci, ani naznačit.

1. Naprosto si nemyslím si že např. Lucie Houfková nerozumí statistice, nebo že expertiza statistiků není relevantní.

Naopak co si myslím že často selhává kritická racionalita, ve smyslu schopnost bránit se vlastním biasům a zkreslením.

Obecně skupina statistiků spřízněných se Zdravým Fórem mi přijde varovnou ukázkou skutečnosti, že lidé s kombinací expertních znalostí ze statistiky a extrémní předpojatostí jsou snad dokonce ve větším nebezpečí věřit nesmyslům, než lidé vybavení jen extrémní předpojatostí. Zatímco laik by někdy pod tíhou odborných důkazů změnil názor, expertní znalost statistiky expertovi umožňuje “odborně” odmítat celkem jakoukoli evidenci, která nekonfirmuje předem daný názor. (Konfirmační zkreslení naopak zajišťuje, že chyby v článcích či výpočtech které mají “správný závěr” jsou pro něj efektivně neviditelné - takže nevadí celkem libovolně bizarní “vědecký odpad”.)

2. Zároveň věřím, že skoro nikdy nejde o úmyslnou manipulaci. (Viz můj starší text “Problém symetrie”).

Většina “odborných” aktivistů ZF si skutečně myslí, že bojuje proti špatné vědě, za správné použití statistik, a podobně. Alespoň někteří protagonisté si upřímně myslí, že odhalují např. prohnilost světové vědy, zachraňují demokracii před akutním ohrožením a podobně.

Co na tom celém může být trochu problém jsou konsekvence, jak pro lidi pro které jde o hlavní zdroj odborných informací, tak potenciálně pro poradní tělesa, která se snaží tento proud integrovat.

V případě “široké veřejnosti”: když si podrobně přečtete nebo se zeptáte na to, čemu věří běžný odmítač očkování a opatření, tak nikoli nevýznamná část omylů a nepochopení má původ ve vyjádřeních zmíněných odborných kruhů v okolí ZF.