Každý vidí ze svého pohledu jiný kus skládačky, ale z lidí co osobně znám zemřeli kvůli opatření 2 lidé, 1 na jaře, 1 na podzim. Ani jeden z nich covid neměl. (Nejbližší smrt na covid je od této množiny vzdálená 2 stupně (matka kamarádky člověka co znám), plus dva další známé těžké případy kteří ale přežili).
Všechny mrtvé “navíc” nezabil COVID (některé asi ano, ale netroufám si odhadnout kolik - statisticky asi nebudu typický případ, ale nemyslím si, že bych byl jediný).
To není Žádná "totální fantasmagorie". To je realita co jsem viděl na vlastní oči.
Vysvětleni porovnáním s jarní vlnou je zkreslující. Na jaře panovala velká podpora opatřením, nastala soudržnost a mobilizace. To už na podzim nebylo. Způsob jakým to na podzim rozjel Prymula byl velmi kontroverzní: obviňoval ze zhoršování všechny tzv nedodržjící, a podprahově všechny s ním polemizující. Tím způsobil prohlubující rozdělení společnosti. Navíc mnohá jeho omezení byla přehnaná i nesmyslná (zatímco na jaře šlo o částečně akceptovatelnou metodu pokus omyl a navíc byla vcelku shoda čím tvrději tím lépe), což vyvolávalo opak mobilizace = deziluzi, rezignaci, vnitrni zhroucení.
Situaci dále zhoršovali hysterici jako Hamáček a Flégr svými apokalyptickými prohlášeními a také Babiš svým extrémními překuklením z popírače na totálního hysterika. Excesy takového rozsahu se na jaře neděly.
Další podzimní faktor který se připojil byla panika z očekávání blížícího se zamykání po volbách: narůstala během září s blížícími se volbami a navíc akcelerovaná po jmenování prymuly. I proto mohli počty mrtvých narůstat ještě před rozjetím nejtvrdších opatřeních.
Titulek: Kde se lidé skutečně nakazilY.....to jako fakt?
Dle mých info jen v prvních dvou týdnech zemřelo okolo 900 lidí na omezení péče při rakovině a jsou údaje jen z jedné, byť velké, bývalé "krajské" nemocnice.
Já jsem riziková skupina, covidem jsem prošel a bez testu bych ani nevěřil, že ho mám. Totéže o dva měsíce později mí 80letí rodiče.....tak moc je to smrtelná choroba.....
Velmi dobré poznatky. Popsal jste to naprosto přesně. Problém toho, proč data z trasování je nutné brát velmi s rezervou je velmi jednoduchý. Lidé se naučili, co mají říkat a i když mám podezření, že kecají, není jak to reálně ověřit. Také mi přijde, že sice ve statistikách je přenosů ve školu méně, ale úplně se zapomíná na to, že jeden člen rodiny to má ze školy a tím pádem se nakazí celá rodina. Kdyby nebylo školy, nenakazil by se pravděpodobně nikdo. U té metodiky ze strany KHS bych to viděl asi takto. Vy se dovoláte mamince pozitivního dítěte. Maminka nedokáže ručit za dítě, které bylo ve škole, že dodržovalo hygienická opatření, ptá se proto dítěte a dítě jí logicky odpoví, že roušku nosilo. Tím pádem se to tímto musí uzavřít a není v kapacitách hygieny, chodit do škol a zpovídat tam učitele dané třídy, kdy jaké dítě nemělo roušku a zda o přestávce dodržovalo sociální distanc. Toto pokud bude hlídat autorita přímo ve škole a dá se pak ručit za to, že opatření děti dodržovaly, práce hygieny se mnohem ulehčí. Bohužel to tak není vždycky a někteří ředitelé informace rodičům nepředávají, protože opět, hygiena nemá kontakty na každého rodiče dítěte z té školy. Dále si také ředitelé neuvědomují, že děti nesmějí svačit bez roušky a na obědě musí sedět po jednom u stolu a v té škole se to neřeší. A poté, když objevíte jednoho pozitivního žáka, tak i přesto, že pošlete jeho do izolace a nějakého kamaráda do karantény, tak se to tam šíří dál. Typicky dítě jde jeden den do školy s příznaky, poté jde na test, výsledek PCR obdrží hygiena do 2 dnů, dítě vytrasuje, ale mezitím už jeho kamarád začal být infekční a šíří to dál a vy jste stále pozadu a není, jak to dohnat. Řešení mě napadá testovat antigenním testem každé dítě, které ráno přijde do školy, aby do té školy ideálně vůbec nepřišlo. Sice antigenní testy mají dost diskutabilní přesnost, ale dává mi jejich použití v tomto případě jako mnohem smysluplnější než testování veřejnosti, což je naprosto kontraproduktivní, protože to lidem dává falešnou naději negativity.
Každý vidí ze svého pohledu jiný kus skládačky, ale z lidí co osobně znám zemřeli kvůli opatření 2 lidé, 1 na jaře, 1 na podzim. Ani jeden z nich covid neměl. (Nejbližší smrt na covid je od této množiny vzdálená 2 stupně (matka kamarádky člověka co znám), plus dva další známé těžké případy kteří ale přežili).
Všechny mrtvé “navíc” nezabil COVID (některé asi ano, ale netroufám si odhadnout kolik - statisticky asi nebudu typický případ, ale nemyslím si, že bych byl jediný).
To není Žádná "totální fantasmagorie". To je realita co jsem viděl na vlastní oči.
Vysvětleni porovnáním s jarní vlnou je zkreslující. Na jaře panovala velká podpora opatřením, nastala soudržnost a mobilizace. To už na podzim nebylo. Způsob jakým to na podzim rozjel Prymula byl velmi kontroverzní: obviňoval ze zhoršování všechny tzv nedodržjící, a podprahově všechny s ním polemizující. Tím způsobil prohlubující rozdělení společnosti. Navíc mnohá jeho omezení byla přehnaná i nesmyslná (zatímco na jaře šlo o částečně akceptovatelnou metodu pokus omyl a navíc byla vcelku shoda čím tvrději tím lépe), což vyvolávalo opak mobilizace = deziluzi, rezignaci, vnitrni zhroucení.
Situaci dále zhoršovali hysterici jako Hamáček a Flégr svými apokalyptickými prohlášeními a také Babiš svým extrémními překuklením z popírače na totálního hysterika. Excesy takového rozsahu se na jaře neděly.
Další podzimní faktor který se připojil byla panika z očekávání blížícího se zamykání po volbách: narůstala během září s blížícími se volbami a navíc akcelerovaná po jmenování prymuly. I proto mohli počty mrtvých narůstat ještě před rozjetím nejtvrdších opatřeních.
Titulek: Kde se lidé skutečně nakazilY.....to jako fakt?
Dle mých info jen v prvních dvou týdnech zemřelo okolo 900 lidí na omezení péče při rakovině a jsou údaje jen z jedné, byť velké, bývalé "krajské" nemocnice.
Já jsem riziková skupina, covidem jsem prošel a bez testu bych ani nevěřil, že ho mám. Totéže o dva měsíce později mí 80letí rodiče.....tak moc je to smrtelná choroba.....
Velmi dobré poznatky. Popsal jste to naprosto přesně. Problém toho, proč data z trasování je nutné brát velmi s rezervou je velmi jednoduchý. Lidé se naučili, co mají říkat a i když mám podezření, že kecají, není jak to reálně ověřit. Také mi přijde, že sice ve statistikách je přenosů ve školu méně, ale úplně se zapomíná na to, že jeden člen rodiny to má ze školy a tím pádem se nakazí celá rodina. Kdyby nebylo školy, nenakazil by se pravděpodobně nikdo. U té metodiky ze strany KHS bych to viděl asi takto. Vy se dovoláte mamince pozitivního dítěte. Maminka nedokáže ručit za dítě, které bylo ve škole, že dodržovalo hygienická opatření, ptá se proto dítěte a dítě jí logicky odpoví, že roušku nosilo. Tím pádem se to tímto musí uzavřít a není v kapacitách hygieny, chodit do škol a zpovídat tam učitele dané třídy, kdy jaké dítě nemělo roušku a zda o přestávce dodržovalo sociální distanc. Toto pokud bude hlídat autorita přímo ve škole a dá se pak ručit za to, že opatření děti dodržovaly, práce hygieny se mnohem ulehčí. Bohužel to tak není vždycky a někteří ředitelé informace rodičům nepředávají, protože opět, hygiena nemá kontakty na každého rodiče dítěte z té školy. Dále si také ředitelé neuvědomují, že děti nesmějí svačit bez roušky a na obědě musí sedět po jednom u stolu a v té škole se to neřeší. A poté, když objevíte jednoho pozitivního žáka, tak i přesto, že pošlete jeho do izolace a nějakého kamaráda do karantény, tak se to tam šíří dál. Typicky dítě jde jeden den do školy s příznaky, poté jde na test, výsledek PCR obdrží hygiena do 2 dnů, dítě vytrasuje, ale mezitím už jeho kamarád začal být infekční a šíří to dál a vy jste stále pozadu a není, jak to dohnat. Řešení mě napadá testovat antigenním testem každé dítě, které ráno přijde do školy, aby do té školy ideálně vůbec nepřišlo. Sice antigenní testy mají dost diskutabilní přesnost, ale dává mi jejich použití v tomto případě jako mnohem smysluplnější než testování veřejnosti, což je naprosto kontraproduktivní, protože to lidem dává falešnou naději negativity.