Třeba bychom konečně mohli uvažovat systematicky - zavrhnout opratření, která nezafungovala či jejich možný přínos je ve srovnání s negativními důsledky sporný. Navíc by to zvýšilo důvěru v ta zbývající - rozumná.
Dále se podívat do historie odborných doporučení a zamyslet se, kdo je navrhoval a zda neexistují schopnější odborníci než ti, kteří nás dovedli tam, kde jsme.
Zcela prakticky: víme-li, že typický pacient na JIP je polymorbidní člověk 65+ a že tato anamnéza tvoří cca 90% úmrtí (orientačně, detail lze zjistit z dat), je logické a zvládnutelné zaměřit se prioritně na tuto skupinu - tedy zařídit její permanentní zdravotní monitoring ze strany praktických lékařů (správně odborně instruovaných!) a možnost podpůrné léčby, s cílem zachytit vývoj nemoci v raném stádiu, kdy mají i oni šanci vyhnout se těžkému průběhu. Léky existují.
Vláda a její poradní skupina to ví též, ale řeší to například zákazem lyžování či cestování autem na chalupy, zákaz nákupu bot.... Snad to pár promile zachrání, ale mně jde o ty desítky procent, které kvůli podobným nesmyslům umírají. Zavolám-li praktickému lékaři, že mám COVID, nechá mě doma čekat na záchranku či na smrt.
Může mi někdo ze svědků C objasnit, co je na tom rozumného?
(A) Když lidem zakážete se stýkat, tak se nemoc nebude šířit. Následně se polymorbidní starci nenakazí, a když se nenakazí, tak ani nezemřou. Nejde o pár promile - kdybychom byli v režimu omezení pořád, tak by se nenakazil skoro nikdo a skoro nikdo by nezemřel.
(B) Když naopak necháte nemoc šířit, nakazí se prakticky všichni, včetně rizikových. I pokud včasným monitorováním snížíte smrtnost na polovinu (což je dost optimistický odhad), pořád zemřou desítky tisíc lidí a stovky tisíc projdou těžkou nemocí s následky.
Předpokládám, že téhle úvaze rozumíte. Tak co vnímáte jako nerozumné?
(Bylo by to od vás celkem milé gesto, kdybyste se zdržel těch "svědků covidových".)
(a) v teoretickém modelu jistě, v realitě nikoli. Tento fakt je zjevný nejpozději od října. Možná to chce vyměnit obyvatelstvo. Anebo si konečně přiznat, že statistický model je natolik trivializující, že je příliš odtržen od reality a tím kontraproduktivní.
V režimu omezení jsme pořád a máme téměř 28000 mrtvých. Jak přesně byste tedy chtěl zařídit, aby se skoro nikdo nenakazil?
(b) Nezakazovat venkovní sport či nákupy v malých obchodech s dodržováním 3R nerovná se nechat nemoc šířit, jak ukazuje praxe v Rakousku, například. Naopak částečně snižujete prokázané negativní zdravotní důsledky izolace a všemožných omezení: stres, rostoucí obezita, snížená imunita apod, o existenčních nemluvě.
Prezenční školství též v úspěšnějších zemích (dnes prakticky všech) v rozumné míře funguje.
Telemonitoring je efektivní opatření, které aplikují chytré země - Jižní Korea, Singapur... Pro vládu a MeSES snad není chytré dost. Anebo možná oni nejsou dost chytří na to, aby to konečně zkusili.
Místo toho se k obyvatelstvu chovají jako vlády před rokem 1989, s podobně tristními výsledky, bohužel.
Znovu: jde o cílené podchycení ~90% úmrtí. Opravdu to nestojí za pokus?
Co je podle mne zjevné, je to, že omezeními lze rostoucí trend počtu nakažených zvrátit na klesající. Vyzkoušeno celkem čtyřikrát - duben 2020, listopad 2020, leden 2021 a březen 2021. Jak to tedy myslíte s tím teoretickým modelem, co neplatí v realitě? Rozporujete (1) funkčnost opatření celkově, nebo (2) vám jde čistě o vliv jednotlivých konkrétních opatření? Pokud (2), jak poznáte, nakolik které z nich funguje?
Máte zdroj o tom, že včasným podchycením se sníží smrtnost o 90%?
Ono se to krásně uvažuje o správných přístupech, pokud nenesete náklady. Je pěkné si blahopřát, že jako celek opatření fungují. Majitele nezávislých businessů v tom zahrneme a odepíšeme. Individuální tragédie ztráty celoživotních úspor nejsou něco, čemu se přece v danou chvíli věnujeme, nemáme to v systému rovnic. Chci tím říct, že rezignovat na to, která opatření fungují, je nezodpovědné a asociální. V tomto případě se to projevuje i jako sociální inženýrství, které nás vrací do zaměstanencké společnosti komunistického typu.
Jinak k těm opatřením, ve všech případech, které citujete docházelo k zavírání škol. Pomíjím tady otázku, zda se jednalo o přímý dopad, nebo zda zavírání škol funguje nepřímo přes stažení části populace z pracovního procesu. Je asi dobré sledovat nejen zavírání, ale i rozvolňování. Tam, kde se otevřely obchody aniž se rozvolnilo ve školách, pokud vím, nedošlo k výraznému zvýšení Rt, což pro nebezpečnost malých obchodů nesvědčí. Dále, relativní počet nakažených prodavaček je velmi nízký a to bylo i v době, kdy ještě nebyly povinné roušky. Dále podle aktuálního stavu poznání se virus prakticky nešíří v otevřených prostorách a prostřednictvím povrchů. Pokud si pamatuju v nedávné studii, kde byl pan Kulveit jedním ze spoluautorů je vliv uzavření výstav a exhibic nerozlišitelný od nuly. Poslední snížení je navíc spojeno s rozsáhlým testováním v práci. Není na škodu připomenout, že základ pro podzimní vlnu založila cíleně přehlížená epidemie v OKD.
Chápu, že matematika může iritovat pojem legitimnosti nebo spravedlnosti, ale kdyby se vlivy jednotlivých opatření racionálně sledovaly, preferovala se ta, o kterých máme dobré důvody předpokládat, že fungují a nasazovaly se legitimním způsobem, pak bychom byli jinde, jak v jejich podpoře, tak ve výsledku. Bohužel, preferovala se likvidace nezávislého businessu, bezzubá buzerace obyvatelstva, aby se ukázalo, že se něco dělá a nesmělo se sáhnout na zájmy Babiše nejen v průmyslu, ale dokonce ani v květinářstvích.
K Vaší otázce - rozporuji tedy funkčnost konkrétních opatření.
Například místo testování firmy/školy bych považoval za efektivnější test po domácnostech, který by pomáhaly organizovat obce.
Izrael něco podobného loni prováděl - 1 společný test pro domácnost 1x týdně - například. V případě pozitivity se samozřejmě otestují/izolují jednotliví členové.
(U singles a problematických jedinců je nutný alternativní postup - lze vymyslet).
@Funkčnost:
Sarkasticky: nepozná-li se, zda opatření funguje, pak skoro jistě nefunguje.
Vážně: funkčnost se obvykle ověřuje metrikami, kontrolními skupinami, případně časovým odstupem, který odliší vliv vícero faktorů. Nic lepšího neznám.
Ano, funkčnost se ověřuje jak píšete. Nicméně otázku jsem mínil konkrétně, nikoli obecně. Jaká data svědčí o tom, že např. zákaz nákupu ve vybraných obchodech "nefunguje" (tj. snižuje reprodukční číslo jen velmi málo nebo vůbec)?
To vůbec zjevné není, protože jsme si řekli, že reálně se počet nakažených řídí logistickou, nikoli exponenciální křivkou.
A ta "brzdící" složka (snižující R), v principu znamená úbytek příjemců nákazy. Což je způsobeno (1) imunizací v jednotlivých clusterech, dále (2) rostoucí opatrností jednotlivců v situaci, kdy vnímají rostoucí ohrožení, a (3) efektivními opatřeními - jsou-li nějaká. Rád bych věděl, zda existují data, která jednotlivé složky aspoň řádově kvantifikují. Třeba by vyvrátila mou doměnku, že první dvě složky u nás převažují.
Nepsal jsem o snížení smrtnosti o 90%, ale o zaměření se na rizikovou skupinu, která produkuje odhadem 90% úmrtí. Přesné číslo se dohledat dá. O technologii a metodice se dočtete pomocí google: telemonitoring singapur.
Efektivita jistě není 100%, u nás by byl zázrak 50+, porovnání s dnešním stavem by i tak šlo o skvělý výsledek, nehledě na snížení tlaku na nemocnice.
Technicky - logistická křivka to bude pouze za předpokladu homogenního promořování ve stabilně se chovající populaci, tedy aniž by nastaly možnosti (2) a (3). Ale obecně souhlas, máte dvě potenciální příčiny - rostoucí imunizaci a změny chování, přičemž ta druhá má dobrovolnou a opatřeními vynucenou složku.
Co se imunizace týče, je nepravděpodobné, že by například v říjnu byla zásadní v plošné podobě, protože by pak bylo obtížné vysvětlit opětovný nárůst v již imunizované populaci v prosinci. Neumím si představit, jak by se dal pokles a následný nárůst namodelovat pomocí imunizace v clusterech, ale asi to nejsem schopen vyloučit. Pokud máte konkrétnější představu, jak by ty clustery vypadaly, sem s tím. Byl by to docela zajímavý matematický problém.
Kvantifikace složek je ve článku, na který tu J. Kulveit odkazoval a jehož se spoluautorem.
Je evidentní, že společnost jako celek imunizovaná dosud není.
Zároveň víme, že se nákaza nešíří rovnoměrně, ale v clusterech, a hlavní nositelé jsou superpřenašeči.
Takže vlna vypadá tak, že v různých částech populace vznikají kondenzační jádra nákazy, která se postupně zvětšují a propojují - clustery. Zbytek společnosti je přitom OK.
V rámci clusterů probíhá známý průběh nemoci - navenek pozorovaný jako X. tá vlna. Jakmile se clustery vlivem imunizace a změny chováníuvnitř / izolace uzdraví, a zpomalí se tvorba nových, vlna opadne.
Protože ale zbývý spousta neimunizovaných jedinců mimo clustery a protože stále existuje rezervoár přenašečů viru, po čase vznikají další clustery. Ty vytvoří další vlnu.
A protože se odolnost neexponované populace spíš snižuje - dlouhodobou izolací, stresem i vlivem počasí (listopad-květen) a do toho přišly agresivnější mutace, clustery nyní rostou rychleji a vlny mohou být masivnější.
Jak to modelovat nevím, nepřemýšlel jsem o tom. Napadá mě, jak to detekovat - hierarchicky strukturovaným hromadným testováním - rozdělení populace do skupin (rodiny nebo větší - celá třída?) a jejich periodické společné testování, a v případě pozitivity společného vzorku testování podskupin... až jedinců.
Spotřeba testů by při vhodné volbě parametrů a metodiky dramaticky klesla a výsledky by mohly být uspokojivě přesné. Není přece problém vyrobit dostatečně přesný test pro skupinu osob, s podobnými náklady, jako dnešní testy. Kromě lepšího mapování epidemie se takto vyřeší se problém škol a hromadných opatření vůbec.
S efekty opatřeních to může být složitější: Vetsinou evropy se covid vloni na jare prohnal razantneji nez u nas. vlivem toho zanechal na populaci vyraznejsi imunitni stopu a teoreticky diky tomu mohla mít zapadni evropa od podzimu a pres zimu mirnejsi prubeh. my jsme to tu vloni na jare chranili az prilis razantne, o to hur se to na "imunitně naivní populaci" rozjelo na podzim. svedsko pomerne ihtenzivne promorovalo v lete, tedy v obdobi, kdy i v nasich podminkach lide respiracni choroby zvladaji vcelku dobre, i proto na zimu se to ve svedsku zřejmě tolik nesirilo-bylo už prilis mnoho lidi s imunitni pameti.
U nas mohlo byt resenim pokracovat v razantni ochrane dlouhodobe, jenze nejsme ostrov takze by se to nakonec stejne rozjelo. Naopak v případě vetsiho jarně-letniho-promoreni, mohla následně vzniknout brzda proti podzimne-zimnimu sireni.
2/ zminka o rouskach: laboratorne jsou sice nejake dukazy, ale jsou v praxi nejake poklady, ze zavedeni rousek zpomalilo epidemii? kdyz se pro daný stát podivam na nadatum zavedeni rousek a na krivku narustu novych pripadu, nevypada to, ze by rousky v praxi hraly jakoukoliv roli
3/ta konkretni opatreni, ktera maji mizivy efekt, budou mit konecnem souctu stale dost zanedbatelny efekt, ovsem nastvani lidi kvuli tomu bude velke. spokojenost je pomerne dulezity parametr a jiste by sel parametrizovat a zahrnout do Vasich vypoctu
4/neni vzdy vhodne linearizovat efekty opatreni. napriklad ochranujici rouska sice o nejakou proporci snizi mnozstvi viru vypousteneho do vzduchu. prostredi vsak vetsinou budto infekcni je anebo neni.
Třeba bychom konečně mohli uvažovat systematicky - zavrhnout opratření, která nezafungovala či jejich možný přínos je ve srovnání s negativními důsledky sporný. Navíc by to zvýšilo důvěru v ta zbývající - rozumná.
Dále se podívat do historie odborných doporučení a zamyslet se, kdo je navrhoval a zda neexistují schopnější odborníci než ti, kteří nás dovedli tam, kde jsme.
Zcela prakticky: víme-li, že typický pacient na JIP je polymorbidní člověk 65+ a že tato anamnéza tvoří cca 90% úmrtí (orientačně, detail lze zjistit z dat), je logické a zvládnutelné zaměřit se prioritně na tuto skupinu - tedy zařídit její permanentní zdravotní monitoring ze strany praktických lékařů (správně odborně instruovaných!) a možnost podpůrné léčby, s cílem zachytit vývoj nemoci v raném stádiu, kdy mají i oni šanci vyhnout se těžkému průběhu. Léky existují.
Vláda a její poradní skupina to ví též, ale řeší to například zákazem lyžování či cestování autem na chalupy, zákaz nákupu bot.... Snad to pár promile zachrání, ale mně jde o ty desítky procent, které kvůli podobným nesmyslům umírají. Zavolám-li praktickému lékaři, že mám COVID, nechá mě doma čekat na záchranku či na smrt.
Může mi někdo ze svědků C objasnit, co je na tom rozumného?
(A) Když lidem zakážete se stýkat, tak se nemoc nebude šířit. Následně se polymorbidní starci nenakazí, a když se nenakazí, tak ani nezemřou. Nejde o pár promile - kdybychom byli v režimu omezení pořád, tak by se nenakazil skoro nikdo a skoro nikdo by nezemřel.
(B) Když naopak necháte nemoc šířit, nakazí se prakticky všichni, včetně rizikových. I pokud včasným monitorováním snížíte smrtnost na polovinu (což je dost optimistický odhad), pořád zemřou desítky tisíc lidí a stovky tisíc projdou těžkou nemocí s následky.
Předpokládám, že téhle úvaze rozumíte. Tak co vnímáte jako nerozumné?
(Bylo by to od vás celkem milé gesto, kdybyste se zdržel těch "svědků covidových".)
(a) v teoretickém modelu jistě, v realitě nikoli. Tento fakt je zjevný nejpozději od října. Možná to chce vyměnit obyvatelstvo. Anebo si konečně přiznat, že statistický model je natolik trivializující, že je příliš odtržen od reality a tím kontraproduktivní.
V režimu omezení jsme pořád a máme téměř 28000 mrtvých. Jak přesně byste tedy chtěl zařídit, aby se skoro nikdo nenakazil?
(b) Nezakazovat venkovní sport či nákupy v malých obchodech s dodržováním 3R nerovná se nechat nemoc šířit, jak ukazuje praxe v Rakousku, například. Naopak částečně snižujete prokázané negativní zdravotní důsledky izolace a všemožných omezení: stres, rostoucí obezita, snížená imunita apod, o existenčních nemluvě.
Prezenční školství též v úspěšnějších zemích (dnes prakticky všech) v rozumné míře funguje.
Telemonitoring je efektivní opatření, které aplikují chytré země - Jižní Korea, Singapur... Pro vládu a MeSES snad není chytré dost. Anebo možná oni nejsou dost chytří na to, aby to konečně zkusili.
Místo toho se k obyvatelstvu chovají jako vlády před rokem 1989, s podobně tristními výsledky, bohužel.
Znovu: jde o cílené podchycení ~90% úmrtí. Opravdu to nestojí za pokus?
Co je podle mne zjevné, je to, že omezeními lze rostoucí trend počtu nakažených zvrátit na klesající. Vyzkoušeno celkem čtyřikrát - duben 2020, listopad 2020, leden 2021 a březen 2021. Jak to tedy myslíte s tím teoretickým modelem, co neplatí v realitě? Rozporujete (1) funkčnost opatření celkově, nebo (2) vám jde čistě o vliv jednotlivých konkrétních opatření? Pokud (2), jak poznáte, nakolik které z nich funguje?
Máte zdroj o tom, že včasným podchycením se sníží smrtnost o 90%?
Ono se to krásně uvažuje o správných přístupech, pokud nenesete náklady. Je pěkné si blahopřát, že jako celek opatření fungují. Majitele nezávislých businessů v tom zahrneme a odepíšeme. Individuální tragédie ztráty celoživotních úspor nejsou něco, čemu se přece v danou chvíli věnujeme, nemáme to v systému rovnic. Chci tím říct, že rezignovat na to, která opatření fungují, je nezodpovědné a asociální. V tomto případě se to projevuje i jako sociální inženýrství, které nás vrací do zaměstanencké společnosti komunistického typu.
Jinak k těm opatřením, ve všech případech, které citujete docházelo k zavírání škol. Pomíjím tady otázku, zda se jednalo o přímý dopad, nebo zda zavírání škol funguje nepřímo přes stažení části populace z pracovního procesu. Je asi dobré sledovat nejen zavírání, ale i rozvolňování. Tam, kde se otevřely obchody aniž se rozvolnilo ve školách, pokud vím, nedošlo k výraznému zvýšení Rt, což pro nebezpečnost malých obchodů nesvědčí. Dále, relativní počet nakažených prodavaček je velmi nízký a to bylo i v době, kdy ještě nebyly povinné roušky. Dále podle aktuálního stavu poznání se virus prakticky nešíří v otevřených prostorách a prostřednictvím povrchů. Pokud si pamatuju v nedávné studii, kde byl pan Kulveit jedním ze spoluautorů je vliv uzavření výstav a exhibic nerozlišitelný od nuly. Poslední snížení je navíc spojeno s rozsáhlým testováním v práci. Není na škodu připomenout, že základ pro podzimní vlnu založila cíleně přehlížená epidemie v OKD.
Chápu, že matematika může iritovat pojem legitimnosti nebo spravedlnosti, ale kdyby se vlivy jednotlivých opatření racionálně sledovaly, preferovala se ta, o kterých máme dobré důvody předpokládat, že fungují a nasazovaly se legitimním způsobem, pak bychom byli jinde, jak v jejich podpoře, tak ve výsledku. Bohužel, preferovala se likvidace nezávislého businessu, bezzubá buzerace obyvatelstva, aby se ukázalo, že se něco dělá a nesmělo se sáhnout na zájmy Babiše nejen v průmyslu, ale dokonce ani v květinářstvích.
K Vaší otázce - rozporuji tedy funkčnost konkrétních opatření.
Například místo testování firmy/školy bych považoval za efektivnější test po domácnostech, který by pomáhaly organizovat obce.
Izrael něco podobného loni prováděl - 1 společný test pro domácnost 1x týdně - například. V případě pozitivity se samozřejmě otestují/izolují jednotliví členové.
(U singles a problematických jedinců je nutný alternativní postup - lze vymyslet).
@Funkčnost:
Sarkasticky: nepozná-li se, zda opatření funguje, pak skoro jistě nefunguje.
Vážně: funkčnost se obvykle ověřuje metrikami, kontrolními skupinami, případně časovým odstupem, který odliší vliv vícero faktorů. Nic lepšího neznám.
Ano, funkčnost se ověřuje jak píšete. Nicméně otázku jsem mínil konkrétně, nikoli obecně. Jaká data svědčí o tom, že např. zákaz nákupu ve vybraných obchodech "nefunguje" (tj. snižuje reprodukční číslo jen velmi málo nebo vůbec)?
Promiňte, ale to je nemístná otázka. Logické je žádat tvrdá data o tom, zda a jak omezení fungují, nikoli naopak.
To vůbec zjevné není, protože jsme si řekli, že reálně se počet nakažených řídí logistickou, nikoli exponenciální křivkou.
A ta "brzdící" složka (snižující R), v principu znamená úbytek příjemců nákazy. Což je způsobeno (1) imunizací v jednotlivých clusterech, dále (2) rostoucí opatrností jednotlivců v situaci, kdy vnímají rostoucí ohrožení, a (3) efektivními opatřeními - jsou-li nějaká. Rád bych věděl, zda existují data, která jednotlivé složky aspoň řádově kvantifikují. Třeba by vyvrátila mou doměnku, že první dvě složky u nás převažují.
Nepsal jsem o snížení smrtnosti o 90%, ale o zaměření se na rizikovou skupinu, která produkuje odhadem 90% úmrtí. Přesné číslo se dohledat dá. O technologii a metodice se dočtete pomocí google: telemonitoring singapur.
Efektivita jistě není 100%, u nás by byl zázrak 50+, porovnání s dnešním stavem by i tak šlo o skvělý výsledek, nehledě na snížení tlaku na nemocnice.
Technicky - logistická křivka to bude pouze za předpokladu homogenního promořování ve stabilně se chovající populaci, tedy aniž by nastaly možnosti (2) a (3). Ale obecně souhlas, máte dvě potenciální příčiny - rostoucí imunizaci a změny chování, přičemž ta druhá má dobrovolnou a opatřeními vynucenou složku.
Co se imunizace týče, je nepravděpodobné, že by například v říjnu byla zásadní v plošné podobě, protože by pak bylo obtížné vysvětlit opětovný nárůst v již imunizované populaci v prosinci. Neumím si představit, jak by se dal pokles a následný nárůst namodelovat pomocí imunizace v clusterech, ale asi to nejsem schopen vyloučit. Pokud máte konkrétnější představu, jak by ty clustery vypadaly, sem s tím. Byl by to docela zajímavý matematický problém.
Kvantifikace složek je ve článku, na který tu J. Kulveit odkazoval a jehož se spoluautorem.
https://science.sciencemag.org/content/sci/suppl/2020/12/15/science.abd9338.DC1/abd9338_Brauner_SM.pdf?fbclid=IwAR2NZtewo2fquXK4to-Yf3-04kY6gX5-48MLBqFlYHdwwWYugZeeiJUtb8A
Můj pohled:
Je evidentní, že společnost jako celek imunizovaná dosud není.
Zároveň víme, že se nákaza nešíří rovnoměrně, ale v clusterech, a hlavní nositelé jsou superpřenašeči.
Takže vlna vypadá tak, že v různých částech populace vznikají kondenzační jádra nákazy, která se postupně zvětšují a propojují - clustery. Zbytek společnosti je přitom OK.
V rámci clusterů probíhá známý průběh nemoci - navenek pozorovaný jako X. tá vlna. Jakmile se clustery vlivem imunizace a změny chováníuvnitř / izolace uzdraví, a zpomalí se tvorba nových, vlna opadne.
Protože ale zbývý spousta neimunizovaných jedinců mimo clustery a protože stále existuje rezervoár přenašečů viru, po čase vznikají další clustery. Ty vytvoří další vlnu.
A protože se odolnost neexponované populace spíš snižuje - dlouhodobou izolací, stresem i vlivem počasí (listopad-květen) a do toho přišly agresivnější mutace, clustery nyní rostou rychleji a vlny mohou být masivnější.
Jak to modelovat nevím, nepřemýšlel jsem o tom. Napadá mě, jak to detekovat - hierarchicky strukturovaným hromadným testováním - rozdělení populace do skupin (rodiny nebo větší - celá třída?) a jejich periodické společné testování, a v případě pozitivity společného vzorku testování podskupin... až jedinců.
Spotřeba testů by při vhodné volbě parametrů a metodiky dramaticky klesla a výsledky by mohly být uspokojivě přesné. Není přece problém vyrobit dostatečně přesný test pro skupinu osob, s podobnými náklady, jako dnešní testy. Kromě lepšího mapování epidemie se takto vyřeší se problém škol a hromadných opatření vůbec.
S efekty opatřeních to může být složitější: Vetsinou evropy se covid vloni na jare prohnal razantneji nez u nas. vlivem toho zanechal na populaci vyraznejsi imunitni stopu a teoreticky diky tomu mohla mít zapadni evropa od podzimu a pres zimu mirnejsi prubeh. my jsme to tu vloni na jare chranili az prilis razantne, o to hur se to na "imunitně naivní populaci" rozjelo na podzim. svedsko pomerne ihtenzivne promorovalo v lete, tedy v obdobi, kdy i v nasich podminkach lide respiracni choroby zvladaji vcelku dobre, i proto na zimu se to ve svedsku zřejmě tolik nesirilo-bylo už prilis mnoho lidi s imunitni pameti.
U nas mohlo byt resenim pokracovat v razantni ochrane dlouhodobe, jenze nejsme ostrov takze by se to nakonec stejne rozjelo. Naopak v případě vetsiho jarně-letniho-promoreni, mohla následně vzniknout brzda proti podzimne-zimnimu sireni.
1/ sportovani nejen deti venku je evidentne zanedbatelne https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vedci-zodpovedeli-palcivou-otazku-o-covidu-venku-se-nakazi-j/r~46c96d16990911ebb234ac1f6b220ee8/
2/ zminka o rouskach: laboratorne jsou sice nejake dukazy, ale jsou v praxi nejake poklady, ze zavedeni rousek zpomalilo epidemii? kdyz se pro daný stát podivam na nadatum zavedeni rousek a na krivku narustu novych pripadu, nevypada to, ze by rousky v praxi hraly jakoukoliv roli
3/ta konkretni opatreni, ktera maji mizivy efekt, budou mit konecnem souctu stale dost zanedbatelny efekt, ovsem nastvani lidi kvuli tomu bude velke. spokojenost je pomerne dulezity parametr a jiste by sel parametrizovat a zahrnout do Vasich vypoctu
4/neni vzdy vhodne linearizovat efekty opatreni. napriklad ochranujici rouska sice o nejakou proporci snizi mnozstvi viru vypousteneho do vzduchu. prostredi vsak vetsinou budto infekcni je anebo neni.